Ti mrtví vojáci byli obyčejní žoldáci. Šli tam dobrovolně, s vidinou královského žoldu. Do misí jezdí jen kvůli penězům.

Ti mrtví vojáci byli obyčejní žoldáci. Šli tam dobrovolně, s vidinou královského žoldu. Do misí jezdí jen kvůli penězům.
(overal)

paškováMgr. et Mgr. Miroslava Pašková
Předsedkyně Spolku VLČÍ MÁKY

Jak je to ve skutečnosti?

Armáda České republiky je od roku 2005 profesionální a vojáci z povolání dostávají plat, stejně jako je tomu ve většině zemí světa. Tento stav nemá s pojmem „žoldák“ nic společného. Žoldák je totiž ten, kdo se nechává najímat, aby sloužil cizímu státu, v cizí armádě, motivován právě a jen finanční odměnou, nikoli třeba vlastenectvím nebo vírou v nutnost bojovat proti bezpráví. Naši vojáci se rekrutují z řad těch, kdo se dobrovolně přihlásí k převzetí branné povinnosti (kterou mimochodem mají všichni muži i ženy ve věku 18 až 60 let a za určitých okolností mohou být k jejímu naplnění povoláni).

Čeští vojáci skládají tuto přísahu: „Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice. Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských předpisů. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!“

Účast České republiky v zahraničních misích vychází z mandátu OSN a plnění závazků v rámci NATO (jde o článek 5 Washingtonské smlouvy: „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru…“).

Vyslání českých vojáků do zahraničí je politickým rozhodnutím. V případech vymezených Ústavou ČR o něm na dobu nejvýše 60 dní může rozhodnout Vláda ČR, jinak je nutný souhlas obou komor Parlamentu ČR. Jinými slovy, nasazení našich vojáků v misích řídí volení zástupci občanů. Podlezákona č. 221/1999Sb., o vojácích z povolání, je vojákům stanovena povinnost vykonávat službu podle potřeb na území státu i v zahraničí.

Nakonec, pokud se zaměříme na práci, kterou naši vojáci v misích odvádějí, je třeba zdůraznit, že přísně dodržují Ženevskou úmluvu a podílejí se převážně na operacích, které jsou určeny k podpoře místního obyvatelstva a udržení míru – nejčastěji se jedná o polní nemocnici, resp. vojenský chirurgický tým, výcvik policie a armády v místě nasazení, případně strážní činnost. Nasazení v Afghánistánu pak mimo to dominoval Provinční rekonstrukční tým – civilní experti pomáhali s budováním škol, nemocnic a zemědělských zařízení, přičemž vojáci zajišťovali jeho bezpečnost. Na bojových operacích se podílí zejména speciální jednotka 601.skss, která prováděla zákroky proti drogovým kartelům a překupníkům zbraní. Podrobný přehled si lze učinit na www.mise.army.cz.

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.