{itpshare}   Asi jste si všimli, že se na internetu někteří lidé nemají tak úplně rádi.Na sociálních sítích nebo v diskusích pod články může člověk lehce nabýt dojmu,že žije v apokalyptickém pekle na pokraji občanské války. Je obklopen zlem, které dokáže rozpoznat a napravit jen hrstka spravedlivých („Já vím, co s cikánama/teploušema/muslimama/ženskýma za volantem/bezdomovcema! Vyhnat, zavřít,vyhladit, zrušit!“ Tyto návrhy řešení jsou často zakončeny oblíbeným: „Jak dlouho si to ještě necháme líbit?!“). Možná jste si také položili otázku, zda se s tím dá něco dělat. Má to vůbec cenu? Věřte, že má. Na první pohled se může zdát, že existují jen dva způsoby řešení: Nenávist ignorovat a marně doufat, že se sama někam vytratí, nebo že se „hejtři“ požerou mezi sebou Postavit je plošně mimo zákon a jejich autory postihovat. Ale kde přesně leží hranice mezi tím, co je v diskusi ještě přípustné, a co už ne? A kdo by o tom     měl rozhodovat? Každý tuto hranici vnímáme trochu jinde. Vtip o Osvětimi a plynu u někoho vzbudí salvy nekonečného smíchu („Vždyť jde přece jen o nevinnou legraci, ne?“), pro jiného je silně za hranou. Ani jeden z těchto přístupů není ideální. Ten první zapomíná na oběti takových útoků,které jsou donekonečna přirovnávány k parazitům, špínám, homokládám, pánbíčkářůmnebo tlustoprdům. Ne každý se nad tím dokáže nebo chce povznést. Ustát takové urážkynení jednoduché. O to víc pro člověka, který svou podstatu buďto nemůže změnit –proč taky? - nebo není spravedlivé po něm tuto změnu požadovat nebo je osočován za jednání někoho jiného („Romové by si mezi sebou měli udělat pořádek!“ Češi by měli přestat vyžírat Evropskou unii!). Druhý přístup zavání cenzurou. Nálepkování každého diskutéra rasistou za to, že vyslovil nějaký názor (ať je sebevíc mimo), jen těžko jeho pohled změní. Naopak ho utvrdí ve vlastní představě o tom, že je za svůj názor postihován. Probudí v něm mučednické pocity. (Mám pravdu a oni se mě snaží umlčet!) Naštěstí však existuje i prostor mezi těmito dvěma póly. Nenávistné příspěvky nenecháváme bez odezvy, ale místo represe na ně reagujeme buď věcně (používáním argumentů) nebo vtipem. Chcete-li odhalit víc, máme pro vás jednoduchého průvodce Když je smysluplná diskuse stále možná Mít vůči ostatním předsudky a podléhat stereotypům je přirozené. Jde o způsob, jakým si děláme pořádek v okolním světě, pomůcka, která dá chaosu řád. Už na základní škole jsme si za nepřátele zvolili vedlejší třídu. Když jsme ji pak po devítce opouštěli, zjistili jsme, že jsou tam vlastně fajn lidi jako my. Problém ovšem nastává, pokud jsou tyto předsudky důvodem pro slovní nebo fyzické napadání (zejména) nevinných lidí jenom proto, že jsou trochu jiní. Naložit s vlastními předsudky přitom není tak složité.Přiznejme si, že je každý máme, částečně jim podléháme. Ale nezůstaňme jen u toho – neustále si je musíme uvědomovat, pracujme s nimi, ptejme se, proč se jimi necháváme ovládat. Pokud narazíte na člověka, který upřímně hledá odpovědi, není nutné jít hned do protiútoku. Může vycházet z osobní špatné zkušenosti, mít zkreslené informace z médií, z vlastní rodiny, může mít prostě strach, nebo je v těžké životní situaci a hledá viníky. Někdy stačí místo souboje argumentů spíše naslouchat a snažit se pochopit, co ho k danému názoru vede. Je šance, že si třeba sám uvědomí, že problém může být v něčem jiném. Pokud narazíte na nenávistný komentář, ale zdá se vám, že jeho autor není ani neonacista, ani chronický roznašeč nenávisti a máte chuť diskutovat, pusťte se do toho. Jeho názor možná nezměníte, ale můžete ho aspoň nahlodat. Argumentuje váš protějšek informací, která se podobá „hoaxům“, jež neustále kolují po internetu a jejichž důvěryhodnost nebyl nikdy nikdo schopný potvrdit? Navštivte naši sekci HOAXOMAT a hoďte mu pod komentář náš link, čímž nejenom zpochybníte důvěryhodnost hoaxu, ale také vám to umožní na dané informace reagovat fakty, které k těmto hoaxům poskytli odborníci nebo příslušné instituce. Fakta nefungují nebo jste reakci a informaci týkající se diskutérova argumentu na našich stránkách nenašli? Zkuste na něj jít přes své vlastní zkušenosti nebo osobní příběh. Pár příkladů: V domě, ve kterém bydlím, nebydlí ani jedna romská rodina ani cizinci. Nedávno mi někdo na chodbě ukradl kolo. Znamená to, že tedy všichni Češi kradou? Pamatuju si, že když jsem po revoluci jezdil do Německa / rodiče mi vyprávěli, že když po revoluci jezdili do Německa, na obchodech visely nápisy: „Češi, nekraďte!“. Myslíte, že s tím mám / měli něco společného? A jaký myslíte, že to byl pocit? Mám několik romských přátel. Pravidelně se navštěvujeme. Ještě se mi nestalo, že by mi doma někdo z nich něco ukradl. Za svůj život jsem byla už dvakrát přepadena na ulici, ani jednou to nebyli Romové. Vadí ti u nás cizinci a migranti? Myslíš, že nám berou práci? A neznáš náhodou někoho, kdo jel sbírat jablka do Anglie? Byla jsem v Egyptě, a nevypadalo to, že by mě tam chtěl někdo ukamenovat nebo znásilnit. Ale možná jsem se špatně dívala. Lidi v našem vchodě pořád hází odpadky mimo popelnice. Ani jedna romská rodina v něm nebydlí. Kdo to tedy podle vás dělá? Opravdu si myslíte, že jsou vztahy heterosexuálů mnohem stabilnější? Proč se ale půlka manželství rozpadne? Vám opravdu vadí Prague Pride? A co říkáte na karneval v Riu? Tam jste se nikdy nechtěla zajet podívat? Pokud máte chuť zavtipkovat a diskutéra trochu popíchnout, obraťte jehov lastní komentář na jinou skupinu lidí a poukažte tak na jeho absurditu. (např. Ajťáci nepracují, poflakování mají v genech. / Pražáci kradou, vždy to byla součást jejich kultury. / Mně heterosexuálové vůbec nevadí, ale nemusí to pořád dávat tak na odiv. Apod.) Jako příklad uvádíme také historku jedné z našich fanynek. Nechce se vám vstupovat do diskuse (ať už pro nedostatek sebedůvěry, argumentů nebo prostě nemáte náladu)? Podpořte komentáře, které jsou vám sympatické alespoň svým lajkem nebo podpůrným komentářem. Všichni jsme rádi (ať už to chceme přiznat nebo ne), když vidíme, že existuje více lidí, kteří to vidí podobně a že jsme je zaujali. Kromě tohoto symbolického gesta podpory to má i ryze praktický význam – příspěvky a komentáře s větším počtem lajků se díky algoritmům Facebooku zobrazují více lidem. Odpověď je tedy jasná: Ano, každý váš lajk má smysl!  Existují diskuse, v nichž lze pozorovat snahu se tématu upřímně věnovat, bez zbytečné nenávisti, ale diskutující se dopouštějí klasických argumentačních faulů (ať už vědomě či nevědomě). V takových případech na to protistranu upozorněte. Sadu nejčastějších faulů najdete v sekci „Co dělat, když...“ na našem webu. Když smysluplná diskuse není možná Máte sto chutí zareagovat na největší nesmysly a zastat se těch, kteří jsou těmto výpadům vystaveni? Zároveň se ale obáváte, že ničeho nedosáhnete a budete se jen rozčilovat a unavovat? Ocitnete-li se v situaci, kdy už čelíte pouhým urážkám a diskusní protějšek jen šíří nenávist nebo hoaxy, využijte následujících osvědčených triků. Zlepšíte si náladu a možná pobavíte i ostatní. A třeba si diskutér některé ze svých poznámek příště odpustí, aby nebyl k smíchu. Nebojte se poukázat na absurditu některých argumentů a občas si třeba i trochu utahovat z jejich šiřitelů. Internet je často nekorektním prostředím a proto občas nezbývá, než se nenávisti postavit humorem. Pokud se zrovna necítíte jako rození vtipálci nebo vám chybí odvaha, podpořte ty zkušenější lajkem nebo sdílením. Někdy je agresivita diskutujících tak vysoká, že je lepší vůbec se do diskuse nepouštět a rovnou se pokusit o její smazání nahlášením. Tuto možnost využívejte zvláště v případě extrémně nenávistných a nebezpečných projevů, nebo v případech, kdy vás žádné vtipné a současně smysluplné reakce na ně nenapadají. Nejčastěji nahlašujeme nenávistné  facebookové stránky nebo skupiny, případně události, které vyzývají k násilí, omezování práv některé skupiny osob apod. Přestože vnímáme diskusi nebo drobné legrácky jako efektivnější způsob jak reagovat na nenávistné příspěvky na internetu, nahlašování je legitimním a čím dál účinnějším způsobem boje proti nenávisti na Facebooku. Pokud chcete, aby mělo vaše nahlášení vyšší procento úspěšnosti, získejte pro ně co nejvíce svých přátel a známých. Čím více nahlášení, tím lépe. Jak Facebook nahlášený obsah hodnotí? Toť otázka. Společnost Facebook obecně není příliš sdílná v tom, jak její algoritmy fungují. Z různých vyjádření si lze ale utvořit základní představu. Facebook má tři hlavní centrály: v Austinu, v indickém Hyderabádu a v Dublinu. Evropa vesměs spadá pod Dublin. Proces hodnocení je do jisté míry automatizovaný. Docela to funguje u obrázků – je-li zobrazena svastika či jiný nenávistný symbol, je hodnocení snadné (i přesto je až absurdní, jak rychle Facebook rozpozná a zablokuje fotografii kojící matky, ale mnohé nenávistné projevy nechává bez povšimnutí). Administrátoři pracují z domova a pomocí online rozhraní neustále sledují příval všech obrázků, videí a komentářů, které někdo nahlásil jako nevhodné. Po porovnání s „cenzorskou” příručkou pak každý příspěvek buď smažou nebo ho na Facebooku ponechají. Některé přeposílají k vyhodnocení na vyšší úroveň, kde je dostanou do ruky přímo zaměstnanci Facebooku. Problém nastává, pokud se jedná o text v místním jazyce. Administrátoři nejsou schopni odhadnout, zda se o závadný obsah jedná či nikoliv, proto jej často vyhodnotí jako nezávadný. Zdá se, byť to zástupci společnosti veřejně nesdělují, že teprve když na konkrétní obsah v krátkém období upozorní velký počet lidí, začnou se jím zabývat detailněji (včetně přizvání mluvčího daného jazyka). Facebook v podstatě od svého rozjezdu čelí kritice, že je prostorem pro šíření nenávisti, nezdá se však, že bychom mohli očekávat nějaké výrazné změny. Zdroj: iHned – a proklikhttp://tech.ihned.cz/c1-54872630-na-internet-unikla-prirucka-podle-kterese%20cenzuruje-facebook Trollením proti nenávisti Poměrně nové slovo, které se objevilo s rozvojem internetu, sociálních sítí a diskusí. Klasický troll je někdo, jehož cílem je většinou jen někoho vytočit a pak si to užít. Nejde tedy o diskusi. Pokud nedokážete včas rozpoznat trolla, hrozí vám, že se budete vztekat, snažit se argumentovat, a tím více přispívat k jeho pobavení. Taktika trollingu se však dá účinně využít, když chcete hravou formou narušit nenávistné diskuse a aktivity. I zde je však dobré dodržovat určitá pravidla. Pamatujte na to, že „hejtři“ jsou povětšinou lidé, kteří měli v životě smůlu na přátele, často jsou osamělí, zahořklí, nacházejí se v bezvýchodné sociální situaci bez vyhlídek na zlepšení. Útoky na Romy a další menšiny jim dávají zapomenout na bezútěšnost vlastní existence. V nekontrolovaném prostředí internetu však existují jasné hranice, kdy se z trollingu stává kyberšikana, která je nebezpečná, nepřijatelná a ubližuje. Mějte tedy i s „hejtry“ soucit, nedělejte si legraci z jejich života, neurážejte je jako osoby, ale ukažte jim, že svět může být příjemnějším a veselejším místem, než se zdá. Kde začít, když nemám zkušenost? Pomozte vlastencům a jiným slušným Čechům s gramatikou a pravopisem. Svěřte se v diskusi se svými vlastními obavami z instalatérů, brýlatých, Lanškrouňáků, maratonců… a dalších skupin, jimiž se cítíte ohroženi.Moje tradiční rodina je tak ohrožená registrovaným partnerstvím homosexuálů, že jsem si na svého manžela / partnera musela opatřit alarm. Mně zase hrozně štvou maratonci, celý den nám tady běhají po městě a dávají nám na odiv svoje vypracovaná těla. Kdo se na to má koukat? Navrhněte obohacení akcí (pochodů a demonstrací neonacistů) o různé pomůcky a doplňky: nášivky s Rumcajsem, čepičky, klaunské nosy, šátky a burky, karnevalové škrabošky, balónky… Místo baseballových pálek bereme na pochod kuchyňské smetáčky. Za čisté ulice! Podle dobře informovaných zdrojů nám policajti nedovolí zapálit kontejnery. Převezeme je tím, že si vezmeme aspoň lampiony a balónky štěstí. Všem slušným lidem protestujícím proti queer pride zapůjčíme potřebné maskovací vybavení: tanga, řetězy, kokardy, duhové vlajky. Pomozte „hejtrům“ dotáhnout do konce jejich projekty.Cikáni k lopatě! Děkujeme za nabídku desítek tisíc pracovních míst a prosíme o zaslání adresy, na které se můžou zaměstnanci zítra hlásit. U nikoli záměrně nenávistných, ale spíše nešikovných a nenávist vyvolávajících příspěvků, vtipně či seriózně upozorněte autory či správce, že pravděpodobně došlo k omylu.Reakce lidí na rozhodnutí pořadatele Běhu Lužánkami, který nedovolik vozíčkářce se závodu zúčastnitSpolečnost O2 nabízela pro své klienty oblečení oblíbené neonacisty se slevou 20%. Po upozornění akci stáhla.Více ZDE:http://zpravy.idnes.cz/o2-nabizela-slevy-na-oblibene-obeceni-neonacistu-ftg-/domaci.aspx?c=A130805_150102_domaci_jj Podpořte lajkem nebo komentářem ty, kteří udělají nějaký pozitivní čin –  například zruší ve svém klubu koncert neonacistické kapely. Obrázek vždy potěší víc než spousta slov – vytvořte si v našem generátoru mem, který pak můžete vkládat do diskusí. Doporučujeme pak zejména obrázky kočiček, pejsků a jiných roztomilých stvoření nebo naše HateFree memy, které parodují nenávistné memy vyskytující se na internetu. Reakce na oblíbenou větu „Nejsem rasista, ale...“ HateFree variace na světově rozšířený nenávistný meme Love-bombing – Vidíte, že diskuse nikam nevede, a „hejtr“ se chce jen pohádat a využít prostor pro své nenávistné komentáře? Reagujte na jeho nenávist láskou –  tedy srdíčky, polibky nebo mu pošlete nějakou zamilovanou písničku. Trolling na netu už mám v malíčku, co dál? Organizace nenávistných demonstrací, pochodů a napadání už dávno opustila uzavřená diskusní fóra. K jejich účinné veřejné propagaci a organizaci slouží Facebook. Využijme toho! Nelze totiž organizátorům zaručit, že jim ta organizace půjde tak hladce…   Může se stát, že v komentářích někdo začne opravovat „nepřesné“ údaje ohledně místa a času konání akce: Tak jak je to tedy? Je sraz ve tři na náměstí, nebo ve čtyři na nádraží? Já slyšel, že na nádraží, je to pravda? Pochod proti Romům je z bezpečnostních důvodů odkloněn na turistickou stezku. Sraz v 17 hodin u rozcestníku 3 km za městem. Svačinky a pláštěnky s sebou.  Snaha zmást organizátory nenávistných akcí opravováním času pochodu Může se stát, že nakonec nikdo vlastně neví, kdo je kdo. Často se ukáže, kdo vlastně organizátoři jsou a co mají na svědomí, dejte o tom vědět i ostatním. Máme ověřené informace, že organizátor pochodu proti chudým a nezaměstnaným je sám chudý a nezaměstnaný! Hanba mu! Zúčastněte se se svými přáteli ankety a hlasujte podle svého nejlepšího vědomí a svědomí O:) Požádejte místní sportovní klub (hokejový, fotbalový), aby aktivně 5 vystupoval proti nenávisti. Před nenávistnými akcemi ve veřejném prostoru přimějte místní osobnosti (od starosty po majitele smíšeného zboží), aby se vůči takovým akcím ohradili.Prohlášení institucí i jednotlivců na stráncehttp://nicneznazor.cz/prohlaseni/ Aktivně spolupracujte s organizátory akcí; nemůžete za to, že vám na poslední chvíli něco znemožní dotáhnout věc do konce O:) Falešná zvukařka napálilaorganizátora protiromských demonstrací a podvodníka Lukáše Kohouta Slovníček pojmů Lajk, lajkovat z angl. like – to se mi líbí. Původně facebookový výraz pro označení obliby (symbol zdviženého palce) se přenesl i mimo prostředí této sítě. Počeštěný výraz lajkování neznamená jen to, že se vám něco líbí, ale hlavně to, že to dáte veřejně najevo. Lajkem můžete podpořit jiného člověka, který se do diskuse s hejtry pustil. Proto pokud nemáte sami chuť nic komentovat, zkuste podpořit aspoň ostatní. Udělá jim to radost. Lajky a podpůrné komentáře jsou velmi důležité zejména v okamžiku, kdy se jedinec veřejně proti nenávisti postaví a je následně zasypán dalšími „hejty“. To, že s ním v duchu souhlasíte, nestačí. Veřejně deklarovaný lajk je symbolem podpory. Pokud k ní nedojde, bude se cítit osamocen a příště raději bude mlčet z obavy, že bude utlučen nenávistnými komentáři. Hejtr z angl. hater – nenávistný člověk, který dává průchod své frustraci mimo jiné prostřednictvím diskusí na webu (dělá to i v hospodě, ale tam neobtěžuje tak veřejně). Jeho pozornost upoutá jakákoli odchylka od jeho představy „správného“ světa: jiná sexuální orientace, barva pleti, stravovací návyky, životní styl, původ, dopravní prostředek, oblečení. Intenzita jejich „hejtů“ je stejná bez ohledu na téma: bezdomovce na lavičce před domem dokáže „hejtr“ nenávidět stejně jako někoho, kdo lije do polévky horkou zásmažku místo studené („Zásmažku si nech na Moravě, ty smažko vidlácká, u nás se říká jíška!“). Nejsemrasistaale (slušný Čech) v diskusi ho poznáte podle oblíbených frází „nejsem rasista, ale“, „znám i pár slušných cikánů, ale“. Taky se obvykle vyžívá v rádobyvtipných novotvarech „hnědočeši“, „Indočeši“ a pseudokorektních pojmenováních „nepřizpůsobiví“, „tmavší spoluobčané“ atd. Jeho chování je do velké míry ovládáno předsudky, to ale nejsemrasistaale nikdy nepřizná. Narozdíl od nácka je ale často možné s ním vést diskuzi bez urážek a skrze argumentaci otupit jeho nesnášenlivost. Nácek obecný, třebaže nepřesný pojem, kterým se označuje člověk, jenž razí podobně jednoduchá a přehledná řešení sociálních problémů, jaká slavila úspěch v nacistickém Německu (zavržení, vystěhování, likvidace). Zábavná fakta o náccích: Spousta z nich je na tom z hlediska společenského postavení a životních vyhlídek stejně špatně jako objekty jejich nenávisti. Míra nevzdělanosti jim často neumožňuje vést smysluplnou diskusi ani na jejich oblíbené téma. Názory přebírají od vůdců. Šíří čirou nenávist, na kterou lze účinně reagovat trollingem. Nahlášení na Facebooku existuje kouzelné tlačítko, jehož prostřednictvím se můžete pokusit odstranit ty nejodpornější příspěvky - například vyzývající k likvidaci některé ze skupin obyvatel. Buďte trpěliví, někdy trvá delší dobu, než stránku Facebook odstraní, pomůže ale, když jeden příspěvek nahlásí větší počet lidí. A pokud z vašeho pohledu překračuje nenávist všechny meze slušnosti a bezpečnosti, je také možnost podat trestní oznámení. http://www.policie.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx Troll původně skandinávská mytologická postava, obr, skřet, zlý trpaslík. Dnes se tímto slovem označuje člověk, který se snaží rozvrátit diskuse nemístnými nebo záměrně provokativními příspěvky, tedy provozuje trollení neboli trolling. Klasický troll je někdo, jehož cílem je pouze někoho vytočit a pak si to užít. Nejde tedy o diskusi. Pokud nedokážete včas rozpoznat trolla, hrozí vám, že se budete vztekat, snažit se argumentovat a tím více přispívat k jeho či jejich  obavení. Trolling je samozřejmě vždy otravný; když ale otravnost aplikujeme na otravná témata, vznikne trolling hravý a zábavný. Skuteční mistři dokážou trolling přenést z internetového prostředí do reálného života; tehdy se trolling stává performancí, happeningem. Jen opět připomínáme, pokud trolling přímo uráží a znevažuje osobnost člověka, ne jeho postoje a projevy nenávisti, jedná se o kyberšikanu, která je nepřijatelná, ničemu nepomůže a ublíží. ">
{itpshare}   Asi jste si všimli, že se na internetu někteří lidé nemají tak úplně rádi.Na sociálních sítích nebo v diskusích pod články může člověk lehce nabýt dojmu,že žije v apokalyptickém pekle na pokraji občanské války. Je obklopen zlem, které dokáže rozpoznat a napravit jen hrstka spravedlivých („Já vím, co s cikánama/teploušema/muslimama/ženskýma za volantem/bezdomovcema! Vyhnat, zavřít,vyhladit, zrušit!“ Tyto návrhy řešení jsou často zakončeny oblíbeným: „Jak dlouho si to ještě necháme líbit?!“). Možná jste si také položili otázku, zda se s tím dá něco dělat. Má to vůbec cenu? Věřte, že má. Na první pohled se může zdát, že existují jen dva způsoby řešení: Nenávist ignorovat a marně doufat, že se sama někam vytratí, nebo že se „hejtři“ požerou mezi sebou Postavit je plošně mimo zákon a jejich autory postihovat. Ale kde přesně leží hranice mezi tím, co je v diskusi ještě přípustné, a co už ne? A kdo by o tom     měl rozhodovat? Každý tuto hranici vnímáme trochu jinde. Vtip o Osvětimi a plynu u někoho vzbudí salvy nekonečného smíchu („Vždyť jde přece jen o nevinnou legraci, ne?“), pro jiného je silně za hranou. Ani jeden z těchto přístupů není ideální. Ten první zapomíná na oběti takových útoků,které jsou donekonečna přirovnávány k parazitům, špínám, homokládám, pánbíčkářůmnebo tlustoprdům. Ne každý se nad tím dokáže nebo chce povznést. Ustát takové urážkynení jednoduché. O to víc pro člověka, který svou podstatu buďto nemůže změnit –proč taky? - nebo není spravedlivé po něm tuto změnu požadovat nebo je osočován za jednání někoho jiného („Romové by si mezi sebou měli udělat pořádek!“ Češi by měli přestat vyžírat Evropskou unii!). Druhý přístup zavání cenzurou. Nálepkování každého diskutéra rasistou za to, že vyslovil nějaký názor (ať je sebevíc mimo), jen těžko jeho pohled změní. Naopak ho utvrdí ve vlastní představě o tom, že je za svůj názor postihován. Probudí v něm mučednické pocity. (Mám pravdu a oni se mě snaží umlčet!) Naštěstí však existuje i prostor mezi těmito dvěma póly. Nenávistné příspěvky nenecháváme bez odezvy, ale místo represe na ně reagujeme buď věcně (používáním argumentů) nebo vtipem. Chcete-li odhalit víc, máme pro vás jednoduchého průvodce Když je smysluplná diskuse stále možná Mít vůči ostatním předsudky a podléhat stereotypům je přirozené. Jde o způsob, jakým si děláme pořádek v okolním světě, pomůcka, která dá chaosu řád. Už na základní škole jsme si za nepřátele zvolili vedlejší třídu. Když jsme ji pak po devítce opouštěli, zjistili jsme, že jsou tam vlastně fajn lidi jako my. Problém ovšem nastává, pokud jsou tyto předsudky důvodem pro slovní nebo fyzické napadání (zejména) nevinných lidí jenom proto, že jsou trochu jiní. Naložit s vlastními předsudky přitom není tak složité.Přiznejme si, že je každý máme, částečně jim podléháme. Ale nezůstaňme jen u toho – neustále si je musíme uvědomovat, pracujme s nimi, ptejme se, proč se jimi necháváme ovládat. Pokud narazíte na člověka, který upřímně hledá odpovědi, není nutné jít hned do protiútoku. Může vycházet z osobní špatné zkušenosti, mít zkreslené informace z médií, z vlastní rodiny, může mít prostě strach, nebo je v těžké životní situaci a hledá viníky. Někdy stačí místo souboje argumentů spíše naslouchat a snažit se pochopit, co ho k danému názoru vede. Je šance, že si třeba sám uvědomí, že problém může být v něčem jiném. Pokud narazíte na nenávistný komentář, ale zdá se vám, že jeho autor není ani neonacista, ani chronický roznašeč nenávisti a máte chuť diskutovat, pusťte se do toho. Jeho názor možná nezměníte, ale můžete ho aspoň nahlodat. Argumentuje váš protějšek informací, která se podobá „hoaxům“, jež neustále kolují po internetu a jejichž důvěryhodnost nebyl nikdy nikdo schopný potvrdit? Navštivte naši sekci HOAXOMAT a hoďte mu pod komentář náš link, čímž nejenom zpochybníte důvěryhodnost hoaxu, ale také vám to umožní na dané informace reagovat fakty, které k těmto hoaxům poskytli odborníci nebo příslušné instituce. Fakta nefungují nebo jste reakci a informaci týkající se diskutérova argumentu na našich stránkách nenašli? Zkuste na něj jít přes své vlastní zkušenosti nebo osobní příběh. Pár příkladů: V domě, ve kterém bydlím, nebydlí ani jedna romská rodina ani cizinci. Nedávno mi někdo na chodbě ukradl kolo. Znamená to, že tedy všichni Češi kradou? Pamatuju si, že když jsem po revoluci jezdil do Německa / rodiče mi vyprávěli, že když po revoluci jezdili do Německa, na obchodech visely nápisy: „Češi, nekraďte!“. Myslíte, že s tím mám / měli něco společného? A jaký myslíte, že to byl pocit? Mám několik romských přátel. Pravidelně se navštěvujeme. Ještě se mi nestalo, že by mi doma někdo z nich něco ukradl. Za svůj život jsem byla už dvakrát přepadena na ulici, ani jednou to nebyli Romové. Vadí ti u nás cizinci a migranti? Myslíš, že nám berou práci? A neznáš náhodou někoho, kdo jel sbírat jablka do Anglie? Byla jsem v Egyptě, a nevypadalo to, že by mě tam chtěl někdo ukamenovat nebo znásilnit. Ale možná jsem se špatně dívala. Lidi v našem vchodě pořád hází odpadky mimo popelnice. Ani jedna romská rodina v něm nebydlí. Kdo to tedy podle vás dělá? Opravdu si myslíte, že jsou vztahy heterosexuálů mnohem stabilnější? Proč se ale půlka manželství rozpadne? Vám opravdu vadí Prague Pride? A co říkáte na karneval v Riu? Tam jste se nikdy nechtěla zajet podívat? Pokud máte chuť zavtipkovat a diskutéra trochu popíchnout, obraťte jehov lastní komentář na jinou skupinu lidí a poukažte tak na jeho absurditu. (např. Ajťáci nepracují, poflakování mají v genech. / Pražáci kradou, vždy to byla součást jejich kultury. / Mně heterosexuálové vůbec nevadí, ale nemusí to pořád dávat tak na odiv. Apod.) Jako příklad uvádíme také historku jedné z našich fanynek. Nechce se vám vstupovat do diskuse (ať už pro nedostatek sebedůvěry, argumentů nebo prostě nemáte náladu)? Podpořte komentáře, které jsou vám sympatické alespoň svým lajkem nebo podpůrným komentářem. Všichni jsme rádi (ať už to chceme přiznat nebo ne), když vidíme, že existuje více lidí, kteří to vidí podobně a že jsme je zaujali. Kromě tohoto symbolického gesta podpory to má i ryze praktický význam – příspěvky a komentáře s větším počtem lajků se díky algoritmům Facebooku zobrazují více lidem. Odpověď je tedy jasná: Ano, každý váš lajk má smysl!  Existují diskuse, v nichž lze pozorovat snahu se tématu upřímně věnovat, bez zbytečné nenávisti, ale diskutující se dopouštějí klasických argumentačních faulů (ať už vědomě či nevědomě). V takových případech na to protistranu upozorněte. Sadu nejčastějších faulů najdete v sekci „Co dělat, když...“ na našem webu. Když smysluplná diskuse není možná Máte sto chutí zareagovat na největší nesmysly a zastat se těch, kteří jsou těmto výpadům vystaveni? Zároveň se ale obáváte, že ničeho nedosáhnete a budete se jen rozčilovat a unavovat? Ocitnete-li se v situaci, kdy už čelíte pouhým urážkám a diskusní protějšek jen šíří nenávist nebo hoaxy, využijte následujících osvědčených triků. Zlepšíte si náladu a možná pobavíte i ostatní. A třeba si diskutér některé ze svých poznámek příště odpustí, aby nebyl k smíchu. Nebojte se poukázat na absurditu některých argumentů a občas si třeba i trochu utahovat z jejich šiřitelů. Internet je často nekorektním prostředím a proto občas nezbývá, než se nenávisti postavit humorem. Pokud se zrovna necítíte jako rození vtipálci nebo vám chybí odvaha, podpořte ty zkušenější lajkem nebo sdílením. Někdy je agresivita diskutujících tak vysoká, že je lepší vůbec se do diskuse nepouštět a rovnou se pokusit o její smazání nahlášením. Tuto možnost využívejte zvláště v případě extrémně nenávistných a nebezpečných projevů, nebo v případech, kdy vás žádné vtipné a současně smysluplné reakce na ně nenapadají. Nejčastěji nahlašujeme nenávistné  facebookové stránky nebo skupiny, případně události, které vyzývají k násilí, omezování práv některé skupiny osob apod. Přestože vnímáme diskusi nebo drobné legrácky jako efektivnější způsob jak reagovat na nenávistné příspěvky na internetu, nahlašování je legitimním a čím dál účinnějším způsobem boje proti nenávisti na Facebooku. Pokud chcete, aby mělo vaše nahlášení vyšší procento úspěšnosti, získejte pro ně co nejvíce svých přátel a známých. Čím více nahlášení, tím lépe. Jak Facebook nahlášený obsah hodnotí? Toť otázka. Společnost Facebook obecně není příliš sdílná v tom, jak její algoritmy fungují. Z různých vyjádření si lze ale utvořit základní představu. Facebook má tři hlavní centrály: v Austinu, v indickém Hyderabádu a v Dublinu. Evropa vesměs spadá pod Dublin. Proces hodnocení je do jisté míry automatizovaný. Docela to funguje u obrázků – je-li zobrazena svastika či jiný nenávistný symbol, je hodnocení snadné (i přesto je až absurdní, jak rychle Facebook rozpozná a zablokuje fotografii kojící matky, ale mnohé nenávistné projevy nechává bez povšimnutí). Administrátoři pracují z domova a pomocí online rozhraní neustále sledují příval všech obrázků, videí a komentářů, které někdo nahlásil jako nevhodné. Po porovnání s „cenzorskou” příručkou pak každý příspěvek buď smažou nebo ho na Facebooku ponechají. Některé přeposílají k vyhodnocení na vyšší úroveň, kde je dostanou do ruky přímo zaměstnanci Facebooku. Problém nastává, pokud se jedná o text v místním jazyce. Administrátoři nejsou schopni odhadnout, zda se o závadný obsah jedná či nikoliv, proto jej často vyhodnotí jako nezávadný. Zdá se, byť to zástupci společnosti veřejně nesdělují, že teprve když na konkrétní obsah v krátkém období upozorní velký počet lidí, začnou se jím zabývat detailněji (včetně přizvání mluvčího daného jazyka). Facebook v podstatě od svého rozjezdu čelí kritice, že je prostorem pro šíření nenávisti, nezdá se však, že bychom mohli očekávat nějaké výrazné změny. Zdroj: iHned – a proklikhttp://tech.ihned.cz/c1-54872630-na-internet-unikla-prirucka-podle-kterese%20cenzuruje-facebook Trollením proti nenávisti Poměrně nové slovo, které se objevilo s rozvojem internetu, sociálních sítí a diskusí. Klasický troll je někdo, jehož cílem je většinou jen někoho vytočit a pak si to užít. Nejde tedy o diskusi. Pokud nedokážete včas rozpoznat trolla, hrozí vám, že se budete vztekat, snažit se argumentovat, a tím více přispívat k jeho pobavení. Taktika trollingu se však dá účinně využít, když chcete hravou formou narušit nenávistné diskuse a aktivity. I zde je však dobré dodržovat určitá pravidla. Pamatujte na to, že „hejtři“ jsou povětšinou lidé, kteří měli v životě smůlu na přátele, často jsou osamělí, zahořklí, nacházejí se v bezvýchodné sociální situaci bez vyhlídek na zlepšení. Útoky na Romy a další menšiny jim dávají zapomenout na bezútěšnost vlastní existence. V nekontrolovaném prostředí internetu však existují jasné hranice, kdy se z trollingu stává kyberšikana, která je nebezpečná, nepřijatelná a ubližuje. Mějte tedy i s „hejtry“ soucit, nedělejte si legraci z jejich života, neurážejte je jako osoby, ale ukažte jim, že svět může být příjemnějším a veselejším místem, než se zdá. Kde začít, když nemám zkušenost? Pomozte vlastencům a jiným slušným Čechům s gramatikou a pravopisem. Svěřte se v diskusi se svými vlastními obavami z instalatérů, brýlatých, Lanškrouňáků, maratonců… a dalších skupin, jimiž se cítíte ohroženi.Moje tradiční rodina je tak ohrožená registrovaným partnerstvím homosexuálů, že jsem si na svého manžela / partnera musela opatřit alarm. Mně zase hrozně štvou maratonci, celý den nám tady běhají po městě a dávají nám na odiv svoje vypracovaná těla. Kdo se na to má koukat? Navrhněte obohacení akcí (pochodů a demonstrací neonacistů) o různé pomůcky a doplňky: nášivky s Rumcajsem, čepičky, klaunské nosy, šátky a burky, karnevalové škrabošky, balónky… Místo baseballových pálek bereme na pochod kuchyňské smetáčky. Za čisté ulice! Podle dobře informovaných zdrojů nám policajti nedovolí zapálit kontejnery. Převezeme je tím, že si vezmeme aspoň lampiony a balónky štěstí. Všem slušným lidem protestujícím proti queer pride zapůjčíme potřebné maskovací vybavení: tanga, řetězy, kokardy, duhové vlajky. Pomozte „hejtrům“ dotáhnout do konce jejich projekty.Cikáni k lopatě! Děkujeme za nabídku desítek tisíc pracovních míst a prosíme o zaslání adresy, na které se můžou zaměstnanci zítra hlásit. U nikoli záměrně nenávistných, ale spíše nešikovných a nenávist vyvolávajících příspěvků, vtipně či seriózně upozorněte autory či správce, že pravděpodobně došlo k omylu.Reakce lidí na rozhodnutí pořadatele Běhu Lužánkami, který nedovolik vozíčkářce se závodu zúčastnitSpolečnost O2 nabízela pro své klienty oblečení oblíbené neonacisty se slevou 20%. Po upozornění akci stáhla.Více ZDE:http://zpravy.idnes.cz/o2-nabizela-slevy-na-oblibene-obeceni-neonacistu-ftg-/domaci.aspx?c=A130805_150102_domaci_jj Podpořte lajkem nebo komentářem ty, kteří udělají nějaký pozitivní čin –  například zruší ve svém klubu koncert neonacistické kapely. Obrázek vždy potěší víc než spousta slov – vytvořte si v našem generátoru mem, který pak můžete vkládat do diskusí. Doporučujeme pak zejména obrázky kočiček, pejsků a jiných roztomilých stvoření nebo naše HateFree memy, které parodují nenávistné memy vyskytující se na internetu. Reakce na oblíbenou větu „Nejsem rasista, ale...“ HateFree variace na světově rozšířený nenávistný meme Love-bombing – Vidíte, že diskuse nikam nevede, a „hejtr“ se chce jen pohádat a využít prostor pro své nenávistné komentáře? Reagujte na jeho nenávist láskou –  tedy srdíčky, polibky nebo mu pošlete nějakou zamilovanou písničku. Trolling na netu už mám v malíčku, co dál? Organizace nenávistných demonstrací, pochodů a napadání už dávno opustila uzavřená diskusní fóra. K jejich účinné veřejné propagaci a organizaci slouží Facebook. Využijme toho! Nelze totiž organizátorům zaručit, že jim ta organizace půjde tak hladce…   Může se stát, že v komentářích někdo začne opravovat „nepřesné“ údaje ohledně místa a času konání akce: Tak jak je to tedy? Je sraz ve tři na náměstí, nebo ve čtyři na nádraží? Já slyšel, že na nádraží, je to pravda? Pochod proti Romům je z bezpečnostních důvodů odkloněn na turistickou stezku. Sraz v 17 hodin u rozcestníku 3 km za městem. Svačinky a pláštěnky s sebou.  Snaha zmást organizátory nenávistných akcí opravováním času pochodu Může se stát, že nakonec nikdo vlastně neví, kdo je kdo. Často se ukáže, kdo vlastně organizátoři jsou a co mají na svědomí, dejte o tom vědět i ostatním. Máme ověřené informace, že organizátor pochodu proti chudým a nezaměstnaným je sám chudý a nezaměstnaný! Hanba mu! Zúčastněte se se svými přáteli ankety a hlasujte podle svého nejlepšího vědomí a svědomí O:) Požádejte místní sportovní klub (hokejový, fotbalový), aby aktivně 5 vystupoval proti nenávisti. Před nenávistnými akcemi ve veřejném prostoru přimějte místní osobnosti (od starosty po majitele smíšeného zboží), aby se vůči takovým akcím ohradili.Prohlášení institucí i jednotlivců na stráncehttp://nicneznazor.cz/prohlaseni/ Aktivně spolupracujte s organizátory akcí; nemůžete za to, že vám na poslední chvíli něco znemožní dotáhnout věc do konce O:) Falešná zvukařka napálilaorganizátora protiromských demonstrací a podvodníka Lukáše Kohouta Slovníček pojmů Lajk, lajkovat z angl. like – to se mi líbí. Původně facebookový výraz pro označení obliby (symbol zdviženého palce) se přenesl i mimo prostředí této sítě. Počeštěný výraz lajkování neznamená jen to, že se vám něco líbí, ale hlavně to, že to dáte veřejně najevo. Lajkem můžete podpořit jiného člověka, který se do diskuse s hejtry pustil. Proto pokud nemáte sami chuť nic komentovat, zkuste podpořit aspoň ostatní. Udělá jim to radost. Lajky a podpůrné komentáře jsou velmi důležité zejména v okamžiku, kdy se jedinec veřejně proti nenávisti postaví a je následně zasypán dalšími „hejty“. To, že s ním v duchu souhlasíte, nestačí. Veřejně deklarovaný lajk je symbolem podpory. Pokud k ní nedojde, bude se cítit osamocen a příště raději bude mlčet z obavy, že bude utlučen nenávistnými komentáři. Hejtr z angl. hater – nenávistný člověk, který dává průchod své frustraci mimo jiné prostřednictvím diskusí na webu (dělá to i v hospodě, ale tam neobtěžuje tak veřejně). Jeho pozornost upoutá jakákoli odchylka od jeho představy „správného“ světa: jiná sexuální orientace, barva pleti, stravovací návyky, životní styl, původ, dopravní prostředek, oblečení. Intenzita jejich „hejtů“ je stejná bez ohledu na téma: bezdomovce na lavičce před domem dokáže „hejtr“ nenávidět stejně jako někoho, kdo lije do polévky horkou zásmažku místo studené („Zásmažku si nech na Moravě, ty smažko vidlácká, u nás se říká jíška!“). Nejsemrasistaale (slušný Čech) v diskusi ho poznáte podle oblíbených frází „nejsem rasista, ale“, „znám i pár slušných cikánů, ale“. Taky se obvykle vyžívá v rádobyvtipných novotvarech „hnědočeši“, „Indočeši“ a pseudokorektních pojmenováních „nepřizpůsobiví“, „tmavší spoluobčané“ atd. Jeho chování je do velké míry ovládáno předsudky, to ale nejsemrasistaale nikdy nepřizná. Narozdíl od nácka je ale často možné s ním vést diskuzi bez urážek a skrze argumentaci otupit jeho nesnášenlivost. Nácek obecný, třebaže nepřesný pojem, kterým se označuje člověk, jenž razí podobně jednoduchá a přehledná řešení sociálních problémů, jaká slavila úspěch v nacistickém Německu (zavržení, vystěhování, likvidace). Zábavná fakta o náccích: Spousta z nich je na tom z hlediska společenského postavení a životních vyhlídek stejně špatně jako objekty jejich nenávisti. Míra nevzdělanosti jim často neumožňuje vést smysluplnou diskusi ani na jejich oblíbené téma. Názory přebírají od vůdců. Šíří čirou nenávist, na kterou lze účinně reagovat trollingem. Nahlášení na Facebooku existuje kouzelné tlačítko, jehož prostřednictvím se můžete pokusit odstranit ty nejodpornější příspěvky - například vyzývající k likvidaci některé ze skupin obyvatel. Buďte trpěliví, někdy trvá delší dobu, než stránku Facebook odstraní, pomůže ale, když jeden příspěvek nahlásí větší počet lidí. A pokud z vašeho pohledu překračuje nenávist všechny meze slušnosti a bezpečnosti, je také možnost podat trestní oznámení. http://www.policie.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx Troll původně skandinávská mytologická postava, obr, skřet, zlý trpaslík. Dnes se tímto slovem označuje člověk, který se snaží rozvrátit diskuse nemístnými nebo záměrně provokativními příspěvky, tedy provozuje trollení neboli trolling. Klasický troll je někdo, jehož cílem je pouze někoho vytočit a pak si to užít. Nejde tedy o diskusi. Pokud nedokážete včas rozpoznat trolla, hrozí vám, že se budete vztekat, snažit se argumentovat a tím více přispívat k jeho či jejich  obavení. Trolling je samozřejmě vždy otravný; když ale otravnost aplikujeme na otravná témata, vznikne trolling hravý a zábavný. Skuteční mistři dokážou trolling přenést z internetového prostředí do reálného života; tehdy se trolling stává performancí, happeningem. Jen opět připomínáme, pokud trolling přímo uráží a znevažuje osobnost člověka, ne jeho postoje a projevy nenávisti, jedná se o kyberšikanu, která je nepřijatelná, ničemu nepomůže a ublíží. "/>

JAK
REAGOVAT
NA

NENÁVIST
NA
INTERNETU

snadno a rychle!
A ještě se u toho pobavit.

 

Asi jste si všimli, že se na internetu někteří lidé nemají tak úplně rádi.Na sociálních sítích nebo v diskusích pod články může člověk lehce nabýt dojmu,že žije v apokalyptickém pekle na pokraji občanské války. Je obklopen zlem, které dokáže rozpoznat a napravit jen hrstka spravedlivých („Já vím, co s cikánama/teploušema/muslimama/ženskýma za volantem/bezdomovcema! Vyhnat, zavřít,vyhladit, zrušit!“ Tyto návrhy řešení jsou často zakončeny oblíbeným: „Jak dlouho si to ještě necháme líbit?!“).

Možná jste si také položili otázku, zda se s tím dá něco dělat. Má to vůbec cenu? Věřte, že má. Na první pohled se může zdát, že existují jen dva způsoby řešení:

  1. Nenávist ignorovat a marně doufat, že se sama někam vytratí, nebo že se „hejtři“ požerou mezi sebou
  2. Postavit je plošně mimo zákon a jejich autory postihovat. Ale kde přesně leží hranice mezi tím, co je v diskusi ještě přípustné, a co už ne? A kdo by o tom     měl rozhodovat? Každý tuto hranici vnímáme trochu jinde. Vtip o Osvětimi a plynu u někoho vzbudí salvy nekonečného smíchu („Vždyť jde přece jen o nevinnou legraci, ne?“), pro jiného je silně za hranou.

Ani jeden z těchto přístupů není ideální. Ten první zapomíná na oběti takových útoků,které jsou donekonečna přirovnávány k parazitům, špínám, homokládám, pánbíčkářůmnebo tlustoprdům. Ne každý se nad tím dokáže nebo chce povznést. Ustát takové urážkynení jednoduché. O to víc pro člověka, který svou podstatu buďto nemůže změnit –proč taky? - nebo není spravedlivé po něm tuto změnu požadovat nebo je osočován za jednání někoho jiného („Romové by si mezi sebou měli udělat pořádek!“ Češi by měli přestat vyžírat Evropskou unii!).

Druhý přístup zavání cenzurou. Nálepkování každého diskutéra rasistou za to, že vyslovil nějaký názor (ať je sebevíc mimo), jen těžko jeho pohled změní. Naopak ho utvrdí ve vlastní představě o tom, že je za svůj názor postihován. Probudí v něm mučednické pocity. (Mám pravdu a oni se mě snaží umlčet!)

Naštěstí však existuje i prostor mezi těmito dvěma póly. Nenávistné příspěvky nenecháváme bez odezvy, ale místo represe na ně reagujeme buď věcně (používáním argumentů) nebo vtipem. Chcete-li odhalit víc, máme pro vás jednoduchého průvodce

Když je smysluplná diskuse stále možná

Mít vůči ostatním předsudky a podléhat stereotypům je přirozené. Jde o způsob, jakým si děláme pořádek v okolním světě, pomůcka, která dá chaosu řád. Už na základní škole jsme si za nepřátele zvolili vedlejší třídu. Když jsme ji pak po devítce opouštěli, zjistili jsme, že jsou tam vlastně fajn lidi jako my.

Problém ovšem nastává, pokud jsou tyto předsudky důvodem pro slovní nebo fyzické napadání (zejména) nevinných lidí jenom proto, že jsou trochu jiní. Naložit s vlastními předsudky přitom není tak složité.Přiznejme si, že je každý máme, částečně jim podléháme. Ale nezůstaňme jen u toho – neustále si je musíme uvědomovat, pracujme s nimi, ptejme se, proč se jimi necháváme ovládat.

Pokud narazíte na člověka, který upřímně hledá odpovědi, není nutné jít hned do protiútoku. Může vycházet z osobní špatné zkušenosti, mít zkreslené informace z médií, z vlastní rodiny, může mít prostě strach, nebo je v těžké životní situaci a hledá viníky. Někdy stačí místo souboje argumentů spíše naslouchat a snažit se pochopit, co ho k danému názoru vede. Je šance, že si třeba sám uvědomí, že problém může být v něčem jiném.

Pokud narazíte na nenávistný komentář, ale zdá se vám, že jeho autor není ani neonacista, ani chronický roznašeč nenávisti a máte chuť diskutovat, pusťte se do toho. Jeho názor možná nezměníte, ale můžete ho aspoň nahlodat.

  1. Argumentuje váš protějšek informací, která se podobá „hoaxům“, jež neustále kolují po internetu a jejichž důvěryhodnost nebyl nikdy nikdo schopný potvrdit? Navštivte naši sekci HOAXOMAT a hoďte mu pod komentář náš link, čímž nejenom zpochybníte důvěryhodnost hoaxu, ale také vám to umožní na dané informace reagovat fakty, které k těmto hoaxům poskytli odborníci nebo příslušné instituce.
  2. Fakta nefungují nebo jste reakci a informaci týkající se diskutérova argumentu na našich stránkách nenašli? Zkuste na něj jít přes své vlastní zkušenosti nebo osobní příběh.

    Pár příkladů:

      1. V domě, ve kterém bydlím, nebydlí ani jedna romská rodina ani cizinci. Nedávno mi někdo na chodbě ukradl kolo. Znamená to, že tedy všichni Češi kradou?
      2. Pamatuju si, že když jsem po revoluci jezdil do Německa / rodiče mi vyprávěli, že když po revoluci jezdili do Německa, na obchodech visely nápisy: „Češi, nekraďte!“. Myslíte, že s tím mám / měli něco společného? A jaký myslíte, že to byl pocit?
      3. Mám několik romských přátel. Pravidelně se navštěvujeme. Ještě se mi nestalo, že by mi doma někdo z nich něco ukradl.
      4. Za svůj život jsem byla už dvakrát přepadena na ulici, ani jednou to nebyli Romové.
      5. Vadí ti u nás cizinci a migranti? Myslíš, že nám berou práci? A neznáš náhodou někoho, kdo jel sbírat jablka do Anglie?
      6. Byla jsem v Egyptě, a nevypadalo to, že by mě tam chtěl někdo ukamenovat nebo znásilnit. Ale možná jsem se špatně dívala.
      7. Lidi v našem vchodě pořád hází odpadky mimo popelnice. Ani jedna romská rodina v něm nebydlí. Kdo to tedy podle vás dělá?
      8. Opravdu si myslíte, že jsou vztahy heterosexuálů mnohem stabilnější? Proč se ale půlka manželství rozpadne?
      9. Vám opravdu vadí Prague Pride? A co říkáte na karneval v Riu? Tam jste se nikdy nechtěla zajet podívat?
      10. Pokud máte chuť zavtipkovat a diskutéra trochu popíchnout, obraťte jehov lastní komentář na jinou skupinu lidí a poukažte tak na jeho absurditu. (např. Ajťáci nepracují, poflakování mají v genech. / Pražáci kradou, vždy to byla součást jejich kultury. / Mně heterosexuálové vůbec nevadí, ale nemusí to pořád dávat tak na odiv. Apod.) Jako příklad uvádíme také historku jedné z našich fanynek.
    1

  3. Nechce se vám vstupovat do diskuse (ať už pro nedostatek sebedůvěry, argumentů nebo prostě nemáte náladu)? Podpořte komentáře, které jsou vám sympatické alespoň svým lajkem nebo podpůrným komentářem. Všichni jsme rádi (ať už to chceme přiznat nebo ne), když vidíme, že existuje více lidí, kteří to vidí podobně a že jsme je zaujali. Kromě tohoto symbolického gesta podpory to má i ryze praktický význam – příspěvky a komentáře s větším počtem lajků se díky algoritmům Facebooku zobrazují více lidem. Odpověď je tedy jasná: Ano, každý váš lajk má smysl!
  4.  Existují diskuse, v nichž lze pozorovat snahu se tématu upřímně věnovat, bez zbytečné nenávisti, ale diskutující se dopouštějí klasických argumentačních faulů (ať už vědomě či nevědomě). V takových případech na to protistranu upozorněte. Sadu nejčastějších faulů najdete v sekci „Co dělat, když...“ na našem webu.

Když smysluplná diskuse není možná

Máte sto chutí zareagovat na největší nesmysly a zastat se těch, kteří jsou těmto výpadům vystaveni? Zároveň se ale obáváte, že ničeho nedosáhnete a budete se jen rozčilovat a unavovat? Ocitnete-li se v situaci, kdy už čelíte pouhým urážkám a diskusní protějšek jen šíří nenávist nebo hoaxy, využijte následujících osvědčených triků. Zlepšíte si náladu a možná pobavíte i ostatní. A třeba si diskutér některé ze svých poznámek příště odpustí, aby nebyl k smíchu. Nebojte se poukázat na absurditu některých argumentů a občas si třeba i trochu utahovat z jejich šiřitelů. Internet je často nekorektním prostředím a proto občas nezbývá, než se nenávisti postavit humorem. Pokud se zrovna necítíte jako rození vtipálci nebo vám chybí odvaha, podpořte ty zkušenější lajkem nebo sdílením.

Někdy je agresivita diskutujících tak vysoká, že je lepší vůbec se do diskuse nepouštět a rovnou se pokusit o její smazání nahlášením. Tuto možnost využívejte zvláště v případě extrémně nenávistných a nebezpečných projevů, nebo v případech, kdy vás žádné vtipné a současně smysluplné reakce na ně nenapadají. Nejčastěji nahlašujeme nenávistné  facebookové stránky nebo skupiny, případně události, které vyzývají k násilí, omezování práv některé skupiny osob apod. Přestože vnímáme diskusi nebo drobné legrácky jako efektivnější způsob jak reagovat na nenávistné příspěvky na internetu, nahlašování je legitimním a čím dál účinnějším způsobem boje proti nenávisti na Facebooku. Pokud chcete, aby mělo vaše nahlášení vyšší procento úspěšnosti, získejte pro ně co nejvíce svých přátel a známých. Čím více nahlášení, tím lépe.

Jak Facebook nahlášený obsah hodnotí?

Toť otázka. Společnost Facebook obecně není příliš sdílná v tom, jak její algoritmy fungují. Z různých vyjádření si lze ale utvořit základní představu. Facebook má tři hlavní centrály: v Austinu, v indickém Hyderabádu a v Dublinu. Evropa vesměs spadá pod Dublin. Proces hodnocení je do jisté míry automatizovaný. Docela to funguje u obrázků – je-li zobrazena svastika či jiný nenávistný symbol, je hodnocení snadné (i přesto je až absurdní, jak rychle Facebook rozpozná a zablokuje fotografii kojící matky, ale mnohé nenávistné projevy nechává bez povšimnutí).
 Administrátoři pracují z domova a pomocí online rozhraní neustále sledují příval všech obrázků, videí a komentářů, které někdo nahlásil jako nevhodné. Po porovnání s „cenzorskou” příručkou pak každý příspěvek buď smažou nebo ho na Facebooku ponechají. Některé přeposílají k vyhodnocení na vyšší úroveň, kde je dostanou do ruky přímo zaměstnanci Facebooku. Problém nastává, pokud se jedná o text v místním jazyce. Administrátoři nejsou schopni odhadnout, zda se o závadný obsah jedná či nikoliv, proto jej často vyhodnotí jako nezávadný. Zdá se, byť to zástupci společnosti veřejně nesdělují, že teprve když na konkrétní obsah v krátkém období upozorní velký počet lidí, začnou se jím zabývat detailněji (včetně přizvání mluvčího daného jazyka). Facebook v podstatě od svého rozjezdu čelí kritice, že je prostorem pro šíření nenávisti, nezdá se však, že bychom mohli očekávat nějaké výrazné změny.

Zdroj: iHned – a proklikhttp://tech.ihned.cz/c1-54872630-na-internet-unikla-prirucka-podle-kterese%20cenzuruje-facebook

Trollením proti nenávisti Poměrně nové slovo, které se objevilo s rozvojem internetu, sociálních sítí a diskusí. Klasický troll je někdo, jehož cílem je většinou jen někoho vytočit a pak si to užít. Nejde tedy o diskusi. Pokud nedokážete včas rozpoznat trolla, hrozí vám, že se budete vztekat, snažit se argumentovat, a tím více přispívat k jeho pobavení. Taktika trollingu se však dá účinně využít, když chcete hravou formou narušit nenávistné diskuse a aktivity. I zde je však dobré dodržovat určitá pravidla. Pamatujte na to, že „hejtři“ jsou povětšinou lidé, kteří měli v životě smůlu na přátele, často jsou osamělí, zahořklí, nacházejí se v bezvýchodné sociální situaci bez vyhlídek na zlepšení. Útoky na Romy a další menšiny jim dávají zapomenout na bezútěšnost vlastní existence. V nekontrolovaném prostředí internetu však existují jasné hranice, kdy se z trollingu stává kyberšikana, která je nebezpečná, nepřijatelná a ubližuje. Mějte tedy i s „hejtry“ soucit, nedělejte si legraci z jejich života, neurážejte je jako osoby, ale ukažte jim, že svět může být příjemnějším a veselejším místem, než se zdá.

Kde začít, když nemám zkušenost?

    1. Pomozte vlastencům a jiným slušným Čechům s gramatikou a pravopisem.
      jak-reagovat 1
    2. Svěřte se v diskusi se svými vlastními obavami z instalatérů, brýlatých, Lanškrouňáků, maratonců… a dalších skupin, jimiž se cítíte ohroženi.

      Moje tradiční rodina je tak ohrožená registrovaným partnerstvím homosexuálů, že jsem si na svého manžela / partnera musela opatřit alarm. Mně zase hrozně štvou maratonci, celý den nám tady běhají po městě a dávají nám na odiv svoje vypracovaná těla. Kdo se na to má koukat?

    3. Navrhněte obohacení akcí (pochodů a demonstrací neonacistů) o různé pomůcky a doplňky: nášivky s Rumcajsem, čepičky, klaunské nosy, šátky a burky, karnevalové škrabošky, balónky…
        1. Místo baseballových pálek bereme na pochod kuchyňské smetáčky. Za čisté ulice!
        2. Podle dobře informovaných zdrojů nám policajti nedovolí zapálit kontejnery. Převezeme je tím, že si vezmeme aspoň lampiony a balónky štěstí.
        3. Všem slušným lidem protestujícím proti queer pride zapůjčíme potřebné maskovací vybavení: tanga, řetězy, kokardy, duhové vlajky.
    4. Pomozte „hejtrům“ dotáhnout do konce jejich projekty.

      Cikáni k lopatě! Děkujeme za nabídku desítek tisíc pracovních míst a prosíme o zaslání adresy, na které se můžou zaměstnanci zítra hlásit.

    5. U nikoli záměrně nenávistných, ale spíše nešikovných a nenávist vyvolávajících příspěvků, vtipně či seriózně upozorněte autory či správce, že pravděpodobně došlo k omylu.

      4

      jak-reagovat 1
      Reakce lidí na rozhodnutí pořadatele Běhu Lužánkami, který nedovolik vozíčkářce se závodu zúčastnit

      jak-reagovat 1
      Společnost O2 nabízela pro své klienty oblečení oblíbené neonacisty se slevou 20%. Po upozornění akci stáhla.
      Více ZDE:http://zpravy.idnes.cz/o2-nabizela-slevy-na-oblibene-obeceni-neonacistu-ftg-/domaci.aspx?c=A130805_150102_domaci_jj

    6. Podpořte lajkem nebo komentářem ty, kteří udělají nějaký pozitivní čin –  například zruší ve svém klubu koncert neonacistické kapely.

      2


    7. Obrázek vždy potěší víc než spousta slov – vytvořte si v našem generátoru mem, který pak můžete vkládat do diskusí. Doporučujeme pak zejména obrázky kočiček, pejsků a jiných roztomilých stvoření nebo naše HateFree memy, které parodují nenávistné memy vyskytující se na internetu.

      jak-reagovat 1

      Reakce na oblíbenou větu „Nejsem rasista, ale...“

      9

      HateFree variace na světově rozšířený nenávistný meme
    8. Love-bombing – Vidíte, že diskuse nikam nevede, a „hejtr“ se chce jen pohádat a využít prostor pro své nenávistné komentáře? Reagujte na jeho nenávist láskou –  tedy srdíčky, polibky nebo mu pošlete nějakou zamilovanou písničku.

      10

    Trolling na netu už mám v malíčku, co dál?

    Organizace nenávistných demonstrací, pochodů a napadání už dávno opustila uzavřená diskusní fóra. K jejich účinné veřejné propagaci a organizaci slouží Facebook. Využijme toho! Nelze totiž organizátorům zaručit, že jim ta organizace půjde tak hladce…

     

    1. Může se stát, že v komentářích někdo začne opravovat „nepřesné“ údaje ohledně místa a času konání akce:

        1. Tak jak je to tedy? Je sraz ve tři na náměstí, nebo ve čtyři na nádraží? Já slyšel, že na nádraží, je to pravda?
        2. Pochod proti Romům je z bezpečnostních důvodů odkloněn na turistickou stezku. Sraz v 17 hodin u rozcestníku 3 km za městem. Svačinky a pláštěnky s sebou.

          jak-reagovat 1

          jak-reagovat 1
           
          Snaha zmást organizátory nenávistných akcí opravováním času pochodu

    2. Může se stát, že nakonec nikdo vlastně neví, kdo je kdo.



      jak-reagovat 1
    3. Často se ukáže, kdo vlastně organizátoři jsou a co mají na svědomí, dejte o tom vědět i ostatním.


      Máme ověřené informace, že organizátor pochodu proti chudým a nezaměstnaným je sám chudý a nezaměstnaný! Hanba mu!

      jak-reagovat 1
    4. Zúčastněte se se svými přáteli ankety a hlasujte podle svého nejlepšího vědomí a svědomí O:)
      jak-reagovat 1
    5. Požádejte místní sportovní klub (hokejový, fotbalový), aby aktivně 5 vystupoval proti nenávisti.

      jak-reagovat 1

    6. Před nenávistnými akcemi ve veřejném prostoru přimějte místní osobnosti (od starosty po majitele smíšeného zboží), aby se vůči takovým akcím ohradili.

      jak-reagovat 1
      Prohlášení institucí i jednotlivců na stráncehttp://nicneznazor.cz/prohlaseni/

    7. Aktivně spolupracujte s organizátory akcí; nemůžete za to, že vám na poslední chvíli něco znemožní dotáhnout věc do konce O:)
    8. 19
      Falešná zvukařka napálila
      organizátora protiromských demonstrací a podvodníka Lukáše Kohouta

    Slovníček pojmů

    Lajk, lajkovat

    z angl. like – to se mi líbí. Původně facebookový výraz pro označení obliby (symbol zdviženého palce) se přenesl i mimo prostředí této sítě. Počeštěný výraz lajkování neznamená jen to, že se vám něco líbí, ale hlavně to, že to dáte veřejně najevo. Lajkem můžete podpořit jiného člověka, který se do diskuse s hejtry pustil. Proto pokud nemáte sami chuť nic komentovat, zkuste podpořit aspoň ostatní. Udělá jim to radost. Lajky a podpůrné komentáře jsou velmi důležité zejména v okamžiku, kdy se jedinec veřejně proti nenávisti postaví a je následně zasypán dalšími „hejty“. To, že s ním v duchu souhlasíte, nestačí. Veřejně deklarovaný lajk je symbolem podpory. Pokud k ní nedojde, bude se cítit osamocen a příště raději bude mlčet z obavy, že bude utlučen nenávistnými komentáři.

    Hejtr

    z angl. hater – nenávistný člověk, který dává průchod své frustraci mimo jiné prostřednictvím diskusí na webu (dělá to i v hospodě, ale tam neobtěžuje tak veřejně). Jeho pozornost upoutá jakákoli odchylka od jeho představy „správného“ světa: jiná sexuální orientace, barva pleti, stravovací návyky, životní styl, původ, dopravní prostředek, oblečení. Intenzita jejich „hejtů“ je stejná bez ohledu na téma: bezdomovce na lavičce před domem dokáže „hejtr“ nenávidět stejně jako někoho, kdo lije do polévky horkou zásmažku místo studené („Zásmažku si nech na Moravě, ty smažko vidlácká, u nás se říká jíška!“).

    Nejsemrasistaale (slušný Čech)

    v diskusi ho poznáte podle oblíbených frází „nejsem rasista, ale“, „znám i pár slušných cikánů, ale“. Taky se obvykle vyžívá v rádobyvtipných novotvarech „hnědočeši“, „Indočeši“ a pseudokorektních pojmenováních „nepřizpůsobiví“, „tmavší spoluobčané“ atd. Jeho chování je do velké míry ovládáno předsudky, to ale nejsemrasistaale nikdy nepřizná. Narozdíl od nácka je ale často možné s ním vést diskuzi bez urážek a skrze argumentaci otupit jeho nesnášenlivost.

    Nácek

    obecný, třebaže nepřesný pojem, kterým se označuje člověk, jenž razí podobně jednoduchá a přehledná řešení sociálních problémů, jaká slavila úspěch v nacistickém Německu (zavržení, vystěhování, likvidace). Zábavná fakta o náccích: Spousta z nich je na tom z hlediska společenského postavení a životních vyhlídek stejně špatně jako objekty jejich nenávisti. Míra nevzdělanosti jim často neumožňuje vést smysluplnou diskusi ani na jejich oblíbené téma. Názory přebírají od vůdců. Šíří čirou nenávist, na kterou lze účinně reagovat trollingem.

    Nahlášení

    na Facebooku existuje kouzelné tlačítko, jehož prostřednictvím se můžete pokusit odstranit ty nejodpornější příspěvky - například vyzývající k likvidaci některé ze skupin obyvatel. Buďte trpěliví, někdy trvá delší dobu, než stránku Facebook odstraní, pomůže ale, když jeden příspěvek nahlásí větší počet lidí. A pokud z vašeho pohledu překračuje nenávist všechny meze slušnosti a bezpečnosti, je také možnost podat trestní oznámení.

    http://www.policie.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx

    Troll

    původně skandinávská mytologická postava, obr, skřet, zlý trpaslík. Dnes se tímto slovem označuje člověk, který se snaží rozvrátit diskuse nemístnými nebo záměrně provokativními příspěvky, tedy provozuje trollení neboli trolling. Klasický troll je někdo, jehož cílem je pouze někoho vytočit a pak si to užít. Nejde tedy o diskusi. Pokud nedokážete včas rozpoznat trolla, hrozí vám, že se budete vztekat, snažit se argumentovat a tím více přispívat k jeho či jejich  obavení. Trolling je samozřejmě vždy otravný; když ale otravnost aplikujeme na otravná témata, vznikne trolling hravý a zábavný. Skuteční mistři dokážou trolling přenést z internetového prostředí do reálného života; tehdy se trolling stává performancí, happeningem. Jen opět připomínáme, pokud trolling přímo uráží a znevažuje osobnost člověka, ne jeho postoje a projevy nenávisti, jedná se o kyberšikanu, která je nepřijatelná, ničemu nepomůže a ublíží.

    20

    21

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.