Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Sexbyznys prochází proměnou. Ženy nabízejí sex za domácí práce i nájemné,” říká odbornice

 

r r big

nemesovaLucie Nemešová
Autorka

Lucie Nemešová (*1987) vystudovala politologii na FFUK v Praze. Zabývá se pozitivními narativy, podporuje komunikační kampaně o sociálních tématech, jako jsou chudoba a sociální vyloučení, dluhy a exekuce, sociální práce a inkluze.

23
června
2020

„Sexuální služby se v posledních letech přesouvají do online prostoru,” říká Monika Kochlöflová, vedoucí Poradenského centra ROZKOŠ bez RIZIKA v Českých Budějovicích. Spolu s tím přibývá počet žen, které se neidentifikují jako sexuální pracovnice, ale nabízí sex výměnou za jiné služby, třeba domácí práce. „Jde o ženy, které vedle role matky, dcery, manželky, kamarádky přijaly také roli sexuální pracovnice, a to se vším, co obnáší,” uvádí Kochlöflová. Český trh se sexuálními službami výrazně ovlivnila také pandemie nemoci COVID-19. Přečtěte si o tom více v rozhovoru s pracovnicí organizace ROZKOŠ bez RIZIKA, která ženám v sexbyznysu nabízí sociální a zdravotní služby.  

Jak v současné době vypadá v Česku trh se sexuálními službami?

V posledních letech pozorujeme, že v Česku ubývá nočních klubů. Pomalu mizí i pouliční scéna. Naopak roste online privátní scéna. Bohužel spolu s tím přibývá počet žen, které se neidentifikují jako sexuální pracovnice, ale nabízejí sex výměnou za jiné služby. Například za „mužské“ domácí práce nebo za hrazení nájemného.

Jaké další trendy posledních let v této oblasti pozorujete?

Současným trendem je bezpochyby přesouvání sexuálních služeb do online prostoru. Zaznamenáváme také stále častější využívání krátkodobých pronájmů bytů k poskytování sexuálních služeb. Ženy na pronajatém bytě pracují například čtrnáct dní, pak jedou domů a následně se přesunou do dalšího kraje na jiný byt.

Čím je způsobená tato migrace a využívání krátkodobých pronájmů?

Pracovnice v první řadě chrání svoji anonymitu. Zajišťují si také určitou exkluzivitu. V neposlední řadě tím předcházejí problémům spojeným s dlouhodobým pronajímáním bytů k poskytování těchto služeb. Opatrnost je na místě, celá privátní scéna přináší určitá rizika, především bezpečnostní.

Jaké ženy jsou nejčastěji vašimi klientkami?

Vzhledem k tomu, že primárně nabízíme sociální služby navázané i na zdravotní, většinou jde o ženy, které se rozhodly svou nepříznivou situaci, velmi často finanční, řešit poskytováním placených sexuálních služeb. Jde o ženy, které vedle role matky, dcery, manželky, kamarádky přijaly také roli sexuální pracovnice, a to se vším, co obnáší.

Praxe tedy vyvrací častý stereotyp, že sexuální pracovnice jsou uživatelkami drog?

V Česku je stále rozšířený mýtus, že v sexbyznysu jsou jen ženy nevzdělané, závislé na drogách, Romky a že je jejich hlavním zájmem okrást zákazníka. Zaprvé to vůbec neplatí, zadruhé i ženy nevzdělané, uživatelky drog a jiné jsou pořád ženami. Celou tuto profesi provází velké stigma.

Kde vaše organizace nabízí ženám působícím v sexbyznysu pomoc?

ROZKOŠ bez RIZIKA je organizace s celostátní působností. Máme terénní týmy ve dvanácti krajích a poradenská centra ve čtyřech krajských městech. V Praze, Brně, Českých Budějovicích a Ostravě.

r r 1

S čím konkrétně svým klientkám pomáháte?

Ženám nabízíme sociální a zdravotní služby. Do terénu s námi vyráží i zdravotní sestra. Monitorujeme i online scénu, obvoláme ženy, zda nepotřebují pomoc, vyšetření. Do nočních klubů vyrážíme minimálně jednou týdně.

Jak se do vaší práce promítly rozšíření onemocnění COVID-19 a následná karanténa?

Během čtrnácti dní se potřeby klientek úplně změnily. Noční kluby byly uzavřeny. Většina žen z ciziny odjela domů, některé klientky ovšem v nočních klubech zůstávaly a „bydlely” tam na dluh. Fungovaly také některé priváty, pro klientky to bylo většinou nouzové řešení tíživé finanční situace. Mají dopředu zaplacenou erotickou inzerci, ale pracovat nyní nemohou a investované peníze jim propadají. Řešili jsme zejména pomoc se zajištěním azylového domu, potravinovou pomoc. Cizinkám jsme pomáhali při návratu do země původu. Pro sociální pracovníky je to také nová situace.

Byla možnost chodit i nadále do terénu?

Zaměřili jsme se jako většina služeb více na online prostor. Díky ochranným pomůckám ale fungoval i náš terénní program. 

Je něco, co byste vzkázala lidem, kteří uvažují o profesi terénního sociálního pracovníka?

Terénní sociální práce je důležitá, zajímavá a smyslupná. Pro některé klienty je například poradna nebo jiná ambulantní služba opravdu vysoký práh a nepřijdou si pro pomoc. V terénu se naučíte reagovat teď a tady, protože potřeby klientů jsou různé. Kontakt je přirozenější, osobnější a v kontextu života.

Foto: Archiv R-R

Čtěte dále

„Zavření našich kaváren má dopad i na farmáře v kávových zemích,“ říká majitel mamacoffee

„Někteří zákazníci mají kávu spojenou s malováním obrázků do latte. Pro nás je káva nedílně spojená s jejími pěstiteli,“ začíná své vyprávění pro HFC majitel pražírny a kaváren mamacoffee, Daniel Kolský. Zakládá si především na spolupráci s farmáři, kterou označuje za DNA celé značky. „V roce 2007 jsme odjeli s batohy do Etiopie. A o rok později jsme otevřeli první vlastní kavárnu a pražírnu v Praze. Založili jsme tak jednu z prvních pražíren výběrové kávy a nejstarší férovou pražírnu ve střední Evropě,“ pokračuje. Kavárny mamacoffee patří do sítě HateFree Zone.

Kateřina Gamal Richterová 28. 10. 2020

„Řekni si o pomoc!“ vyzývají známé osobnosti i odborníci. O duševním zdraví budou diskutovat u Nuseláku

„Karel Čapek řekl, že člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí. Tedy vyřčení problému je první krok k jeho řešení a zároveň tím, že se někomu svěříme, získáme odstup,“ uvádí pro HFC Jonáš Motyčka, zakladatel projektu Správný start. Projekt, jehož hlavním cílem je poskytnout pomoc a podporu dětem opouštějícím dětské domovy, přichází s osvětovou kampaní Řekni si o pomoc týkající se duševního zdraví. Ta vyvrcholí v pátek 30. 10. diskuzí nejen s odborníky, kterou bude ve vstupech přenášet Česká tepevize.

Kateřina Gamal Richterová 27. 10. 2020

„Vytváří se pocit, že Morava je divočina plná hloupých alkoholiků v krojích,“ říká brněnský hudebník

„Nelze přehlédnout, jak se stále uměle vytváří pocit, že když jedete na Moravu, dostanete se do prostředí divočiny plné hloupých alkoholiků v krojích. Folklóreček, vínečko. Přitom je to úplný nesmysl a jasný znak diskriminace,” říká pro HFC pětadvacetiletý Petr Konečný z Brna. Morava je dle něj ve veřejném diskurzu a médiích mnohdy prezentována jako venkov, kde se nic neděje, nic hodnotného zde nevzniká a každý trochu schopný občan odtud uteče do Čech. Některé předsudky a stereotypy jsou velmi vžité a vytvářejí řevnivost především mezi Prahou a Brnem, ale i obecně mezi oblastmi Čech a Moravy. Tento rozkol bývá podporován i ve vyjádřeních některých politických představitelů.

Marie Škardová 27. 10. 2020

„Černoši už nebudou přecházet přešlapy celebrit a firem jako doposud,” říká jihoafrický PR expert

Letošní rok kromě pandemie koronaviru ovládly světové dění také protesty hnutí Black Lives Matter. Přestože započaly ve Spojených státech, přidaly se hlasy černochů napříč světem. Téma zasáhlo také do kultury nebo reklamního průmyslu. Někteří významní světoví umělci bijí na poplach v obavách o svobodu tvorby a projevu. Obávají se diktátu politické korektnosti. Larry Khumalo, pětatřicetiletý šéf PR divize renomované jihoafrické reklamní agentury Havas Johannesburg, který za svou práci obdržel řadu ocenění, jejich obavy považuje za liché. Podle něj přestali černoši přihlížet přešlapům. 

Lukáš Houdek 26. 10. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.