Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„V Česku není spojení alkoholu s akcemi pro mladé vnímáno jako problematické,” říká František Pethö

 

frantisek petho big

nemesovaLucie Nemešová
Autorka

Lucie Nemešová (*1987) vystudovala politologii na FFUK v Praze. Zabývá se pozitivními narativy, podporuje komunikační kampaně o sociálních tématech, jako jsou chudoba a sociální vyloučení, dluhy a exekuce, sociální práce a inkluze.

9
června
2020

První pomoc, když jsi moc, tak lze v jedné větě vyjádřit myšlenku terénního programu Party Harm Reduction organizace Progressive. Jeho pracovníci vyrážejí na parties, kde se snaží o vytvoření bezpečného prostředí pro konzumenty alkoholu a uživatele legálních i nelegálních drog. Ačkoli harm reduction programy v Česku prozatím nejsou tolik rozšířené jako v zahraničí, o jejich služby projevují zájem účastníci i někteří pořadatelé akcí. O tom, jak tým zkušených streetworkerů vyráží do klubů nebo na festivaly, kde upozorňuje na rizika návykových látek nebo podává pomocnou ruku těm, kteří to trochu „přepískli”, vypráví koordinátor programu František Pethö*. Rozhovor vznikl v rámci kampaně České asociace streetwork s názvem Na ulici se pracuje!

Františku, můžeš prosím na úvod vysvětlit, o co vlastně jde, když se řekne party harm reduction?


Jedná se o službu, kdy tým pracovníků vyráží do prostředí hudebních akcí, ať už se jedná o festivaly nebo klubové akce. Konkrétně náš program Party harm reduction je součástí většího terénního programu, který je zaměřený na uživatele návykových látek obecně, zejména ale injekčních uživatelů. Party harm reduction ale na rozdíl od terénního programu cílí na skupinu lidí, kteří si jdou na party užít a častěji experimentují s tanečními drogami, alkoholem. Nejde tedy zpravidla o injekční uživatele.

V čem konkrétně spočívá přítomnost tvého týmu na takové party?

Velmi zjednodušeně řečeno jde o to, nabídnout lidem, kteří jdou na koncert, party a mají v úmyslu vyzkoušet nějakou látku, experimentovat, pít, možnost udělat to bezpečněji. A seznámit se předem s riziky. Nic jim nerozmlouváme, to není naším úkolem, ale rozhodně je v tom ani nepodporujeme. Naším cílem je, pokud už jsou rozhodnutí, snížit možné negativní dopady. Když má někdo zájem se s námi bavit, mluvíme o účincích a rizicích, které ta konkrétní droga přináší. Pracujeme jak s experimentátory, tak i dlouhodobými uživateli. Obecně lze vypozorovat, že zájem o naší službu mezi samotnými návštěvníky akcí roste.

Jak velký je váš tým?

Je to proměnlivé v závislosti na počtech dobrovolníků, bez kterých bychom to nezvládli. Jádro týmu tvoří osm terénních pracovníků Progressivu. Na některých akcích se nás ale protočilo i přes 20.

Zmínil jsi, že vás oslovují samy kluby, festivaly. Podle čeho se rozhodujete, kam vyrazíte?

Začínali jsme tak, že některý z našich kamarádů věděl, kdy kde hraje určitý soundsystém. A my vytušili, že půjde o rizikovou akci. Někdy sami organizátoři propagují své akce takovým způsobem, že hned víme, že tam budeme potřeba. To se týká především propagace těchto akcí v souvislosti s pitím alkoholu. V Česku to není zatím vnímáno jako problematické ani ve spojení s akcemi určenými primárně pro mladé lidi. Naopak „trochu to přehnat s pitím” je účelem těchto akcí. A to vnímáme jako velmi rizikové. Někteří pořadatelé se na nás obracejí, protože naši práci již znají. Informace o akcích dostáváme i od uživatelů naší služby.

Kolik akcí zvládnete se svým týmem pokrýt?

Kapacitně zvládneme dvě za měsíc. V létě jezdíme i na hudební festivaly. Na podzim a v zimě se naopak více zaměřujeme na klubové akce. To je tak jedna do měsíce.

To není moc…

To ne. Bohužel na víc nemáme personální ani finanční kapacity. Službu poskytujeme na akcích bezplatně. Party harm reduction služby nejsou v Česku ještě tolik rozšířené jako v západních zemích. Tam bývá normální, že v klubu je vyhrazený prostor pro lidi, kteří si potřebují oddechnout, je tam voda zdarma, pomeranče. I to kolikrát úplně stačí. 

Jak vaše práce vypadá v terénu? Máte nějaký stánek?

Na festivalech máme klasický stan. Jde o místo, okolo kterého návštěvníci akce proudí, ale zároveň nabízí zázemí a bezpečný prostor nejen pro tým, ale i pro ty, kteří chtějí „chill”. Máme k dispozici informační materiály k tomu, jak působí různé látky, jak předcházet nepříjemným stavům nebo jak pomoct kamarádovi, který to na party přehnal. Nabízíme také vodu, vitamíny, magnesium i špunty do uší, které se hlavně na tanečních akcích hodí. Pak také kondomy, šňupátka a další prostředky, které snižují nejrůznější rizika.

Takže za vámi může přijít kdokoli?

Jasně! Kdo chce, zeptá se. Když vidíme, že si někdo něco prohlíží delší dobu, oslovíme ho. Nebo když třeba vidíme, že by mu nemuselo být dobře, nabídneme pomoc. Oslovujeme také návštěvníky akce, kteří si nejsou o případnou pomoc schopni říct sami, většinou jde o jedince spící nebo ležící na zemi.

A co když je někdo takzvaně „moc”?

Snažíme se mu poradit, jak tím stavem projít. Většinou s námi návštěvníci nesdílejí, co si vzali. Stává se, že kombinují různé látky dohromady. Na festivalech zase podceňují hydrataci, pijí celý den alkohol na sluníčku, nejedí. Kolikrát pomůže, když se na chvilku posadí, pokecají, dostanou do sebe trochu vody. Ve stanu jsou vždy alespoň dva z nás. Zbytek týmu může i korzovat a rozdávat naše materiály. S pokročilou hodinou bývá naše služba vytíženější. 

Jak se na akce připravujete?

Podle hudebního žánru většinou umíme odhadnout, jaký typ návštěvníků přijde. A které látky se zřejmě objeví, jestli se tam užívá extáze, speed nebo pervitin. Velkým problémem jsou nové syntetické látky, které se snaží vyhnout legislativě. Ty jsou opravdu nebezpečné. Děláme také školení pro dobrovolníky, například ohledně poskytování první pomoci.

Jak se ke službě staví organizátoři akcí?

Mnozí organizátoři a provozovatelé klubů rizika užívání drog na svých akcích podceňují. Pouze menšina z nich naši přítomnost na akci komunikuje předem na svých sítích. Navíc kdyby tuto práci dělal sám klub, tak by naše služba nemusela existovat. Snažíme se proto v rámci našich aktivit v Progressivu pracovat i s pořadateli, manažery klubů, promotéry.

A jaké jsou reakce návštěvníků, setkáváte se i s hejty? 

Reakce se dost liší. Mladší lidi služba většinou zaujme. A někdy berou materiály i pro své kamarády. Rozumí tomu, že na akci nejsme primárně od toho, abychom jim říkali „neberte drogy”. A když nastane problém, opravdu přijdou. Starší návštěvníci nám občas říkají, že je škoda, že to nebylo za jejich mládí, že jim služba přijde jako dobrý a účelný nápad. Ale vždycky se najde i někdo, kdo se nám vysmívá a nerozumí tomu, proč to děláme. Když je možnost, snažíme se vše vysvětlit, ale respektujeme i jiné názory. Na sílu nikoho nepřesvědčujeme.

* Na této pozici působil František Pethö v době rozhovoru (říjen 2019), aktuálně je v zahraničí.


Čtěte dále

„Zavření našich kaváren má dopad i na farmáře v kávových zemích,“ říká majitel mamacoffee

„Někteří zákazníci mají kávu spojenou s malováním obrázků do latte. Pro nás je káva nedílně spojená s jejími pěstiteli,“ začíná své vyprávění pro HFC majitel pražírny a kaváren mamacoffee, Daniel Kolský. Zakládá si především na spolupráci s farmáři, kterou označuje za DNA celé značky. „V roce 2007 jsme odjeli s batohy do Etiopie. A o rok později jsme otevřeli první vlastní kavárnu a pražírnu v Praze. Založili jsme tak jednu z prvních pražíren výběrové kávy a nejstarší férovou pražírnu ve střední Evropě,“ pokračuje. Kavárny mamacoffee patří do sítě HateFree Zone.

Kateřina Gamal Richterová 28. 10. 2020

„Řekni si o pomoc!“ vyzývají známé osobnosti i odborníci. O duševním zdraví budou diskutovat u Nuseláku

„Karel Čapek řekl, že člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí. Tedy vyřčení problému je první krok k jeho řešení a zároveň tím, že se někomu svěříme, získáme odstup,“ uvádí pro HFC Jonáš Motyčka, zakladatel projektu Správný start. Projekt, jehož hlavním cílem je poskytnout pomoc a podporu dětem opouštějícím dětské domovy, přichází s osvětovou kampaní Řekni si o pomoc týkající se duševního zdraví. Ta vyvrcholí v pátek 30. 10. diskuzí nejen s odborníky, kterou bude ve vstupech přenášet Česká tepevize.

Kateřina Gamal Richterová 27. 10. 2020

„Vytváří se pocit, že Morava je divočina plná hloupých alkoholiků v krojích,“ říká brněnský hudebník

„Nelze přehlédnout, jak se stále uměle vytváří pocit, že když jedete na Moravu, dostanete se do prostředí divočiny plné hloupých alkoholiků v krojích. Folklóreček, vínečko. Přitom je to úplný nesmysl a jasný znak diskriminace,” říká pro HFC pětadvacetiletý Petr Konečný z Brna. Morava je dle něj ve veřejném diskurzu a médiích mnohdy prezentována jako venkov, kde se nic neděje, nic hodnotného zde nevzniká a každý trochu schopný občan odtud uteče do Čech. Některé předsudky a stereotypy jsou velmi vžité a vytvářejí řevnivost především mezi Prahou a Brnem, ale i obecně mezi oblastmi Čech a Moravy. Tento rozkol bývá podporován i ve vyjádřeních některých politických představitelů.

Marie Škardová 27. 10. 2020

„Černoši už nebudou přecházet přešlapy celebrit a firem jako doposud,” říká jihoafrický PR expert

Letošní rok kromě pandemie koronaviru ovládly světové dění také protesty hnutí Black Lives Matter. Přestože započaly ve Spojených státech, přidaly se hlasy černochů napříč světem. Téma zasáhlo také do kultury nebo reklamního průmyslu. Někteří významní světoví umělci bijí na poplach v obavách o svobodu tvorby a projevu. Obávají se diktátu politické korektnosti. Larry Khumalo, pětatřicetiletý šéf PR divize renomované jihoafrické reklamní agentury Havas Johannesburg, který za svou práci obdržel řadu ocenění, jejich obavy považuje za liché. Podle něj přestali černoši přihlížet přešlapům. 

Lukáš Houdek 26. 10. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.