Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Přináší vhled do života člověka s těžkým hendikepem. „Největší překážkou je nevědomost,“ říká

Čtyřiadvacetiletý Ondřej Mach z Pardubic se narodil s těžkým zdravotním postižením. Kromě Robertsonova syndromu se potýká s fokomelií, trombocytopenií a problémy s termoregulací. „Je to takový zvláštní balíček, který vždycky doktory přivádí k šílenství. Mám otočené kotníky, luxaci pravé kyčle, ruce mám kratší, nenatáhnu kolena. Na hlavě mám takové propadliny. 

Marie Škardová 24. 11. 2020

„Vyrůstal jsem s bílým ukazovákem,” říká Robert Gabris. Narodil se v osadě, vystavuje po celém světě

Robert Gabris je vizuální umělec. Narodil se do romské rodiny na východním Slovensku, měsíc po narození ho úřady umístily do dětského domova, kde žil až do dospělosti. Od raného dětství se věnuje kresbě, vystudoval střední uměleckou školu, později pokračoval studiem vídeňské výtvarné akademie. Ve své tvorbě se věnuje jak reflexi vlastního života a vztahu k biologické rodině, tak identitě, bílé nadřazenosti nebo kritice postkoloniálních studií. Patří v evropském kontextu k úspěšným umělecům mladé generace, vystavuje po celém světě. Proč nerad svůj příběh staví na zkušenosti dítěte z dětského domova? V čem vnímá jako limitující nálepku romského umělce? A proč mu vadí přístup některých antropologických muzeí k prezentaci etnických skupin?

Lukáš Houdek 16. 11. 2020

„Nejsem trans, jsem žena,“ říká 23letá Češka. Při změně pohlaví zažila obtěžování i fyzické napadení

Nora Bíbusů je třiadvacetiletá žena z Hradce Králové. Pracuje s mentálně postiženými lidmi v neziskové organizaci Skok do života. Svoji práci miluje, stejně jako anime a silný čaj. Život se s ní ale vždy nemazlil. Narodila se do mužského těla, při tranzici zažila obtěžování i fyzické napadení. Kdy a jak si uvědomila, že je žena a jak na to reagovalo její okolí?


Dominika Plavková 11. 11. 2020

„V Brně násilí z nenávisti oficiálně neexistuje, připadám si tam jako v 90. letech,“ říká advokátka Kalibová

Advokátka Klára Kalibová z poradny pro oběti předsudečného násilí In IUSTITIA má za sebou těžký případ brutálního napadení muže arabského původu, který vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Policie měla k dispozici videozáznam napadení, přesto veřejnost požádala o pomoc až několik měsíců po činu. Pachatelem je vyhlášený neonacista s bohatým trestním rejstříkem, přesto soud uvěřil jemu a jeho kamarádům, že se nejednalo o rasistický útok. Proč se v Brně daří krajně pravicové scéně? Ptali jsme se expertky, která hate crime a extremismus v Česku sleduje posledních šestnáct let.

Kateřina Čopjaková 20. 11. 2020

„Lidé začnou přemýšlet o stáří, až jim vypoví zdraví. Ale to je pozdě,” říká spoluautorka seniorského filmu

Patří k zakládajícím členům Filmové dílny pro seniory spolku Inventura. Naučila se ovládat kameru a první krátký film natočila o kamarádkách, které se stejně jako ona věnují sběratelství. Letos v říjnu Vlasta Křečková (70) uvedla v kinech svou první celovečerní premiéru. Dokument Stopa v hlavě o pozdním stáří, když je člověk odkázaný na pomoc druhých, natočila s kolegyní z filmové dílny Janou Staňkovou (62) pod režisérským vedením Terezy Daniell Adámkové.

Bohdana Rambousková 14. 11. 2020

„Přiznat, že je mou vášní make-up, bylo těžší než coming out,” říká finalista Glow Up James Mac

James Mac je celosvětově proslulý šestadvacetiletý vizážista, hvězda druhé řady populární reality show Glow Up, kterou uvádí internetová televize Netflix. Pro líčení a drag má vášeň už od raného dětství, na střední škole svou přirozenost potlačoval. Na internátu se potýkal se šikanou, rodiče mu nabízeli změnu prostředí, on se však rozhodl studium dokončit. Posměšky spolužáků se týkaly také Tourettova syndromu, který mu byl později v osmnácti letech diagnostikován. Proč se rozhodl právě o tomto syndromu promluvit ve světově proslulé reality show? Proč bylo pro něj přiznání záliby v make-upu těžší než coming out? A jak se na jeho dnešní úspěch tváří jeho dřívější spolužáci? 

Lukáš Houdek 9. 11. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.