Sfárat do hlubin

 

sfarat do hlubin big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

8
října
2020

„Horník je pán!“ a „Ostravsko-karvinský revír je bašta hornictví,“ tradovalo se ještě do nedávna po republice. Černé povolání mělo pověst dobře zaplacené dřiny a zaměstnanecké jistoty, kterou nepoddoluje ani změna režimu. Od sametové revoluce už s ním ale zatřásla divoká privatizace a opětovně zestátnění dolů, klesající cena černého uhlí nebo zákony o životním prostředí. Zatímco těžba na Ostravsku je v útlumu už přes desetiletí, Karvinsko s posledními třemi doly odolává. Co prožívají horníci, jejich rodiny a s nimi i Karviná, jedno z nejrychleji se vylidňujících měst v Česku? Na to se zaměřuje seriál Sfárat do hlubin začínající dnes, 8. října, na Hatefree.cz

sfarat do hlubin 7

Příjezd do slezského města Karviná z jakékoliv světové strany nenechává návštěvníka na pochybách, že tady se těží uhlí. Těžební věže, ať už funkční nebo zakonzervované, jej obklopují ze všech stran. Symbolem města, které bylo opakovaně přesunováno a znovubudováno kvůli těžbě, je šikmý kostel přezdívaný také česká Pisa. Barokní stavba z poloviny 18. století zasvěcená Petrovi z Alkantary stojící kdysi v centru zaniklého města Karvinná, a dnes v rumišti na okraji, je unikátní především tím, že jakkoliv pod ní klesla půda o 37 metrů, pouze se naklonila, ale přes prognózy statiků nespadla. Dalo by se říct, že její pohnutý osud je dobrou metaforou celého regionu i jeho obyvatel.

sfarat do hlubin 3

Současná Karviná zažila největší rozmach v 80. letech minulého století, kdy těžba černého zlata trhala rekordy a s ní i počet obyvatel, který lehce překročil 80 000. Od té doby obě křivky prudce klesají, doly se zavírají a město se každoročně vylidňuje. Kladem útlumu těžby se stalo zvyšování kvality ovzduší, stále to ale nestačí na sestup z nejvyšších příček žebříčku znečištěných lokalit v republice. Na těžbu je totiž navázán další těžký průmysl jako hutnictví, výroba koksu nebo elektřiny, většina domácností je navíc vytápěna centrálně díky teplárnám. Legislativně garantovaných 35 dnů s vyššími koncentracemi škodlivých látek tak Karviná překračuje každoročně. Avšak dny, kdy se nedalo kvůli smogu vycházet ani větrat a které starší generace brala jako běžnou součást zvláště zimních měsíců, téměř nejsou.

sfarat do hlubin 4

Karviná je městem na okraji, nejen z geografického, ale také politického nebo společenského hlediska. Podle místních to nejlépe dokládá nedávná situace s šířením onemocnění COVID-19 mezi zaměstnanci na dole Darkov, kdy trvalo týdny, než byla těžba uhlí pozastavena a horníci s finanční kompenzací posláni domů. Do celostátních médií se město pravidelně dostává jen v tragických souvislostech s neštěstími na dolech. Při tom posledním v prosinci 2018 zemřelo 13 lidí (11 Poláků a 2 Češi) a další čtyři muži byli zraněni.

sfarat do hlubin 2

Pro veřejnost mediálními výstupy příběhy zemřelých končí, pro jejich pozůstalé i zraněné kolegy ale pokračují dál. Po rekonvalescenci se mnozí z nich na své pracoviště a zároveň místo nehody vrací. Úvaha, že by v regionu s vysokou nezaměstnaností našli jinou stejně placenou práci, je spíše teoretická, pro zahraniční horníky zaměstnávané přes agentury pak téměř nemožná. Na pozůstalé nezřídka dopadá tíha exekucí, které rodinu za neplacení dluhů postihly.

sfarat do hlubin 6

Jak se žije ve výbušném koktejlu nejistot? Jak se s ním vyrovnávají horníci, sirotci nebo vdovy? A jak se své role záchranné sítě ujímá město? Na tyto základní otázky a mnohé další podotázky bude hledat odpovědi seriál rozhovorů a reportáží.

Přehled dílů seriálu

15. října

Město čekající na resuscitaci: reportáž z místa, které ztrácí svůj význam a hledá nový. Jaké jsou největší problémy současné Karviné, z čeho pramení a jaký má město plán po útlumu těžby?

22. října

O duševním zdraví na Karvinsku s Martinou Bednářovou, koordinátorkou Centra duševního zdraví v Karviné.

29. října

O fyzické a psychické zátěži práce na dole i mimořádných situacích s Václavem Slukou, psychologem a bývalým havířem.

5. listopadu

O otřesu v dole s havířem s posttraumatickou stresovou poruchou, který se rozhodl zůstat v anonymitě.

12. listopadu

O pomoci při závalu a hledání zraněných se záchranářem Václavem, který se rozhodl zůstat v anonymitě.

19. listopadu

Ženy, o kterých se nemluví. Na šachtách pracuje mnoho lidí na povrchu včetně žen zaměstnaných jako mazačky, uklízečky, skladnice nebo ekonomky. Reportáž s bývalými i současnými zaměstnankyněmi dolů.

26. listopadu

O hornických vdovách s antropoložkou Kamilou Hladkou, autorkou stejnojmenné knihy rozhovorů.

3. prosince

O smrti muže na šachtě a životem po ní s hornickou vdovou Táňou, která se rozhodla zůstat v anonymitě.

10. prosince

O smrti otce na šachtě a životě po ní se sirotou Lucií, která se rozhodla zůstat v anonymitě. 

Foto: Jaroslav Hrachovec

Čtěte dále

„Zavření našich kaváren má dopad i na farmáře v kávových zemích,“ říká majitel mamacoffee

„Někteří zákazníci mají kávu spojenou s malováním obrázků do latte. Pro nás je káva nedílně spojená s jejími pěstiteli,“ začíná své vyprávění pro HFC majitel pražírny a kaváren mamacoffee, Daniel Kolský. Zakládá si především na spolupráci s farmáři, kterou označuje za DNA celé značky. „V roce 2007 jsme odjeli s batohy do Etiopie. A o rok později jsme otevřeli první vlastní kavárnu a pražírnu v Praze. Založili jsme tak jednu z prvních pražíren výběrové kávy a nejstarší férovou pražírnu ve střední Evropě,“ pokračuje. Kavárny mamacoffee patří do sítě HateFree Zone.

Kateřina Gamal Richterová 28. 10. 2020

„Řekni si o pomoc!“ vyzývají známé osobnosti i odborníci. O duševním zdraví budou diskutovat u Nuseláku

„Karel Čapek řekl, že člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí. Tedy vyřčení problému je první krok k jeho řešení a zároveň tím, že se někomu svěříme, získáme odstup,“ uvádí pro HFC Jonáš Motyčka, zakladatel projektu Správný start. Projekt, jehož hlavním cílem je poskytnout pomoc a podporu dětem opouštějícím dětské domovy, přichází s osvětovou kampaní Řekni si o pomoc týkající se duševního zdraví. Ta vyvrcholí v pátek 30. 10. diskuzí nejen s odborníky, kterou bude ve vstupech přenášet Česká tepevize.

Kateřina Gamal Richterová 27. 10. 2020

„Vytváří se pocit, že Morava je divočina plná hloupých alkoholiků v krojích,“ říká brněnský hudebník

„Nelze přehlédnout, jak se stále uměle vytváří pocit, že když jedete na Moravu, dostanete se do prostředí divočiny plné hloupých alkoholiků v krojích. Folklóreček, vínečko. Přitom je to úplný nesmysl a jasný znak diskriminace,” říká pro HFC pětadvacetiletý Petr Konečný z Brna. Morava je dle něj ve veřejném diskurzu a médiích mnohdy prezentována jako venkov, kde se nic neděje, nic hodnotného zde nevzniká a každý trochu schopný občan odtud uteče do Čech. Některé předsudky a stereotypy jsou velmi vžité a vytvářejí řevnivost především mezi Prahou a Brnem, ale i obecně mezi oblastmi Čech a Moravy. Tento rozkol bývá podporován i ve vyjádřeních některých politických představitelů.

Marie Škardová 27. 10. 2020

„Černoši už nebudou přecházet přešlapy celebrit a firem jako doposud,” říká jihoafrický PR expert

Letošní rok kromě pandemie koronaviru ovládly světové dění také protesty hnutí Black Lives Matter. Přestože započaly ve Spojených státech, přidaly se hlasy černochů napříč světem. Téma zasáhlo také do kultury nebo reklamního průmyslu. Někteří významní světoví umělci bijí na poplach v obavách o svobodu tvorby a projevu. Obávají se diktátu politické korektnosti. Larry Khumalo, pětatřicetiletý šéf PR divize renomované jihoafrické reklamní agentury Havas Johannesburg, který za svou práci obdržel řadu ocenění, jejich obavy považuje za liché. Podle něj přestali černoši přihlížet přešlapům. 

Lukáš Houdek 26. 10. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.