Jihoafrický gay pár s téměř 40letým věkovým rozdílem boří předsudky. Jsou spolu 13 let, vzali se vloni

Jihoafrický gay pár s téměř 40letým věkovým rozdílem boří předsudky. Jsou spolu 13 let, vzali se vloni

Jednasedmdesátiletý kadeřník Neil Starr a třiatřicetiletý PR expert Mongezi Lupindo žijí v Johannesburgu. Potkali se před třinácti lety v jedné z restaurací, zamilovali se do sebe na první pohled. Přestože si jsou vědomi předsudků, které u okolí vzbuzují - kromě toho, že jsou smíšeným gay párem, je mezi nimi navíc téměř 40 let věkový rozdíl - věří, že právě svým životem a komunikací s lidmi mohou přispět ke změně. Reportáž vychází v rámci seriálu Planeta JAR.

Lukáš Houdek 14. 9. 2020

„Neuznáváme právo bělochů na občanství v JAR,” říká lídr radikálního černošského hnutí

„Neuznáváme právo bělochů na občanství v JAR,” říká lídr radikálního černošského hnutí

„Neuznáváme právo bělochů na občanství v této zemi, neuznáváme jejich vlastnictví půdy jako legitimní. Neuznáváme ani tuto vládu a ústavu Nelsona Mandely jako legitimní,” říká Andile Mngxitama, lídr jihoafrického černošského radikálního hnutí Black First Land First a bývalý poslanec jihoafrického parlamentu. Přestože má minimální podporu voličů, jeho jméno zaznívá při setkáních s bílými farmáři i aktivisty velmi často. Volá totiž po plošném vyvlastnění pozemků bělochů bez jakékoliv kompenzace.

Lukáš Houdek 20. 7. 2020

„Vyhrožovali, že uvaří mé děti zaživa.” Diskuse o situaci bělochů v JAR generují nenávist a výhrůžky

„Vyhrožovali, že uvaří mé děti zaživa.” Diskuse o situaci bělochů v JAR generují nenávist a výhrůžky

Na jedné straně zpěv politických lídrů, který obsahuje slova o zabíjení farmářů, na straně druhé noční telefonáty, výhrůžky i existenční problémy jako reakce na rozporování narativu o údajné bílé genocidě v JAR. Je téma, které budí vášně na všech stranách názorového spektra, zásadní? Proč politici hrají kartu společenské polarizace? A co si o vzájemném soužití různých rasových skupin v zemi s temnou minulostí myslí samotní Jihoafričané? O tom podrobně v 6. a posledním dílu reportážního seriálu Planeta JAR přímo z místa.

Lukáš Houdek 13. 7. 2020

Do JAR za komunismu uprchly tisíce Čechů. Založili Sokol i trampskou osadu. Česky mluví dodnes

Do JAR za komunismu uprchly tisíce Čechů. Založili Sokol i trampskou osadu. Česky mluví dodnes

Od počátků kolonizace Jižní Afriky se do těchto míst dostávají také Češi. Jejich největší počty přišly po okupaci Prahy vojsky Varšavské smlouvy. Odhady hovoří o 5000 uprchlíků. Čechoslováci pak v JAR utvořili silnou diasporu, která dodnes v komunikaci mezi sebou používá češtinu. Díky založenému Sokolu našli prostor pro udržování komunitního ducha, některé z rodin dokonce v JAR založily trampskou osadu. 

Lukáš Houdek 31. 8. 2020

„Proč údajné oběti vyhrožují druhým smrtí?” ptají se admini FB stránky proti narativu o bílé genocidě v JAR

„Proč údajné oběti vyhrožují druhým smrtí?” ptají se admini FB stránky proti narativu o bílé genocidě v JAR

„Zaregistrovali jsme, že existuje řada facebookových skupin s tisícovkami členů hovořících o bílé genocidě v JAR. Jelikož tu žijeme a víme, že tu nic takového neprobíhá, rozhodli jsme se s vlastní stránkou začít,” říká mladá Afrikánka, které můžeme říkat například Amanda. Před dvěma roky se dala dohromady skupina lidí se snahou vyvracet nepravdy o tzv. bílé genocidě v JAR, proto vytvořili úspěšnou facebookovou stránku Busting the Myth of White Genocide in SA. Adminů je hned několik, žijí v různých částech Jihoafrické republiky a pocházejí z různých etnických i sociálních skupin. Pečlivě střeží svou anonymitu, zejména kvůli vlastní bezpečnosti. Jejich názoroví oponenti se totiž vehementně snaží jejich jména odhalit. 

Lukáš Houdek 17. 7. 2020

„Běloši v JAR jsou stigmatizovaní elitami. Pro většinu obyvatel však rasa určující není,” říká výzkumník

„Běloši v JAR jsou stigmatizovaní elitami. Pro většinu obyvatel však rasa určující není,” říká výzkumník

Přestože průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Jihoafričanů neměla s rasismem osobní zkušenost, jsou to právě mezirasové vztahy, které při debatách o situaci v zemi, kde do roku 1994 fungoval otevřeně rasistický režim apartheidu, vystupují do popředí. „Rasismus vůči černým není tak těžké najít. Je tu stále dost lidí, kteří si myslí, že jsou běloši černochům nadřazení. Je tu ale také velká stigmatizace bělochů,” říká výzkumník jihoafrického Institutu pro rasové vztahy (IRR) Gabriel Crouse. Někteří politici podle něj právě stigmatizaci bílé menšiny využívají pro zakrytí svých vlastních selhání a korupčních aktivit. „Pokud čtete noviny nebo sledujete dění v parlamentu, můžete mít pocit, že je duhový národ po smrti. Přijde vám, že se černoši a běloši nenávidí. Že běloši drží všechny peníze a černoši jsou jediné oběti všeho. Pokud se ale podíváte na běžné Jihoafričany, naskytne se vám jiný pohled. Naše průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazují, že si myslí, že se mezirasové vztahy zlepšují,” říká.

Lukáš Houdek 3. 7. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.