Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Manipulace: CNN zfalšovala protest muslimů v Londýně

 

cnn big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

6
června
2017

Na sociálních sítích se v posledních dnech objevila informace, že americká televizní stanice CNN měla zinscenovat protesty muslimů proti poslednímu teroristickému útoku v Londýně. Shromáždění však doopravdy proběhlo. Stanice ve skutečnosti roztroušené účastníky po konzultaci s policií zorganizovala tak, aby se vešli do záběru pro její vysílání.

cnn 2

„Klapka: Demonstrace muslimů proti teroru poprvé…,“ komentuje v pondělí 5. června na svém FB profilu deník Echo24 vlastní článek s názvem CNN jako fakenews? Jak zinscenovat protest muslimů proti teroru. Podobný text v úterý 6. června zveřejnil také zpravodajský server Novinky.cz. Přestože se v samotných článcích uvádí, že CNN čelí nařčení z manipulace, které televize s vysvětlením situace odmítá, někteří lidé následně články sdílejí v kontextu (nebo tak posty komentují), že americká zpravodajská stanice protest, který podle nich neproběhl, zinscenovala. Případně že televize záměrně počet účastníků naddimenzovala. Vyloženě za zinscenovaný označily protest EuroZprávy, Parlamentní listy dokonce za podvodnou demonstraci a propagandistický Aeronet uvádí, že na zfalšování spolupracovala i londýnská policie.

cnn 1

To, že bylo shromáždění uměle vytvořené, mají dokazovat videa, která kolují po českém i světovém internetu. Jedno z nich, které má aktuálně téměř 200 tisíc zhlédnutí, nese název „CNN Fake Protest; London; 6-5-2017“ (CNN falešný protest; Londýn; 6-5-2017) a ukazuje samotnou reportáž.

Fingování demonstrace má pak prokazovat video, které zachycuje reportérku televize Becky Anderson, jak ukazuje muslimským ženám a mužům, kam se mají se svými transparenty postavit. Video má více než 600 000 zhlédnutí.

Mezi těmi, kteří se postarali o rozšíření této manipulace, je také známý americký nacionalistický novinář Mike Cernovich, z jehož Twitteru záběry s popiskem „CNN přistižena při inscenování zpráv. Dokonce si přivedli také „mírovou skupinu“ s vytištěnými banery a stojany,“ retweetlo víc jak 25 000 lidí. Záběry z aranžování demonstrantů a jeho interpretace se začala šířit také z amerických konzervativních webů, z nichž některé začaly závěry prezentovat jako klasický příklad „fake news“ (ZDE nebo ZDE). Televize CNN nařčení odmítla s tím, že protest skutečně proběhl a reportérka jen organizovala některé z demonstrantů tak, aby se i s transparenty do záběru vešli. Banery následně v reportáži četla pro diváky nahlas.

cnn 3

To, že demonstrace skutečně proběhla, potvrzují také další zpravodajské stanice jako BBC, The Telegraph nebo Standard. Na fotografiích a videích se objevují stejní lidé, kteří byli následně nasnímáni v kritizované reportáži CNN. Demonstrace byla podle údajů z médií organizována muslimskou organizací London Fatwa Council.

cnn 4

Zdroj z televize CNN uvedl pro server Snopes, který se věnuje vyvracení hoaxů, že skupinka protestujících požádala policii, zda by nemohla překročit policejní pásku, aby mohla být natočena a fotografována médii. Televize je po svolení strážníků postavila tak, aby se vešli do záběru.

To také tvrdí přímo pod příslušným postem na FB serveru Echo24 uživatel Ondřej Vachek, který uvádí, že byl na shromáždění osobně přítomen a celou scénku natáčení reportáže CNN viděl. „Jedná se pouze o skupinku lidí, kteří přišli vyjádřit solidaritu s obětmi a odpor k terorismu nezávisle na stanicích. Stáli ve vedlejší uličce, protože nemohli za policejní pásku. Nakonec se reportéři policie zeptali, jestli si je nemůžou natočit s městem v pozadí a policie jim to dovolila. Nic víc. Jak to vím? Byl jsem u toho,“ uvedl.

Je otázkou, zda je přístup televize standardní nebo ideální a odpovídá tedy správným zpravodajským postupům. Z výše uvedeného však vyplývá, že na sociálních sítích šířené informace o inscenování falešného protestu je manipulace.

Úvodní foto: Flickr

Čtěte dále

Přináší vhled do života člověka s těžkým hendikepem. „Největší překážkou je nevědomost,“ říká

Čtyřiadvacetiletý Ondřej Mach z Pardubic se narodil s těžkým zdravotním postižením. Kromě Robertsonova syndromu se potýká s fokomelií, trombocytopenií a problémy s termoregulací. „Je to takový zvláštní balíček, který vždycky doktory přivádí k šílenství. Mám otočené kotníky, luxaci pravé kyčle, ruce mám kratší, nenatáhnu kolena. Na hlavě mám takové propadliny. 

Marie Škardová 24. 11. 2020

„Na děti z vyloučených lokalit se zapomnělo,“ říkají učitelé. Pro žáky sami sbírají techniku pro online výuku

Základní škola náměstí 28. října v Brně vzdělává především děti ze sociokulturně vyloučených lokalit. Většina z nich nemá doma techniku, skrze kterou by se mohly účastnit online výuky nebo si stahovat výukové materiály. „S kolegy jsme si řekli, že bychom rádi zkusili zajistit techniku sami. A tak jsme oslovili známé a kamarády přes sociální sítě a začali jsme pro naše žáky sbírat zařízení,“ vypráví vyučující Lukáš Severa. Přestože se jim za pouhé tři dny sešlo na patnáct kusů elektroniky, jako jsou počítače, smartphony či tablety, dětí, které by takové zařízení potřebovaly doma, je téměř stovka.

Kateřina Gamal Richterová 23. 11. 2020

„V Brně násilí z nenávisti oficiálně neexistuje, připadám si tam jako v 90. letech,“ říká advokátka Kalibová

Advokátka Klára Kalibová z poradny pro oběti předsudečného násilí In IUSTITIA má za sebou těžký případ brutálního napadení muže arabského původu, který vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Policie měla k dispozici videozáznam napadení, přesto veřejnost požádala o pomoc až několik měsíců po činu. Pachatelem je vyhlášený neonacista s bohatým trestním rejstříkem, přesto soud uvěřil jemu a jeho kamarádům, že se nejednalo o rasistický útok. Proč se v Brně daří krajně pravicové scéně? Ptali jsme se expertky, která hate crime a extremismus v Česku sleduje posledních šestnáct let.

Kateřina Čopjaková 20. 11. 2020

Vtíravé myšlenky na smrt rodičů. I to je obsedantně kompulzivní porucha. Vychází atlas duševního zdraví

„Magdalena mluví o životě s bipolární afektivní poruchou, Jana vypráví, jak zvládá hraniční poruchu osobnosti a Lada popisuje život s poruchou příjmu potravy. Jeden velmi speciální příběh je rozhovor s paní Marií, která přichází o paměť, má demenci. Ten je záměrně ponechaný v původním znění. Ukazuje, jak zásadní pro nás lidi paměť je a jak na to v běhu dní asi trochu ,zapomínáme',“ popisuje Jiří Pasz, fotograf a dokumentarista, obsah knihy Normální šílenství, kterou napsal společně s psycholožkou a neurovědkyní Adélou Plechatou. Popularizační kniha o duševním zdraví vchází do prodeje.

Kateřina Gamal Richterová 19. 11. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.