Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Reakce pracovníka tábora v Karlsfeldu na rozhovor Jsem dozorce v Dachau

 

karlsfeld big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

31
prosince
2015

Před Vánoci se začal po sociálních sítích šířit rozhovor s názvem FOTO: Jsem dozorce v Dachau, který zveřejnil server Krimi-plzen.cz. Jedná se o anonymní rozhovor s jedním z českých členů bezpečnostní služby v uprchlickém táboře v bavorské obci Karlsfeld. Přináší několik šokujících informací o chování tamních běženců. Kontaktovali jsme proto charitativní organizaci Helferkreis Karlsfeld, která v táboře působí. Níže uvádíme vyjádření jednoho z jejích pracovníků k danému rozhovoru. Nejprve se ale pokusíme o jeho stručné shrnutí.

karlsfeld tabor 

Mezi migranty podle rozhovoru dochází k denním střetům a pravidelnému napadání zaměstnanců tábora, například při vydávání jídla. Běženci mají být stále nespokojení s množstvím jídla, jeho kvalitou, s poskytovanými službami, a proto obsluhu tábora napadají. Migranti se také údajně k členům ochranky chovají jako ke sluhům a kvůli tomu mezi nimi vznikají konflikty. Časté jsou údajně případy, kdy migranti kamenují dozorce. Při konfliktu hází kamení, které najdou v okolí stanu, a ochranka proti nim nesmí zasáhnout. Rozhovor dále uvádí, že všichni obyvatelé tábora jsou ekonomickými migranty, z nichž 95% odmítá práci, naopak přidělávají problémy a dělají nepořádek.

Fabian Baur z organizace Helferkreis Karlsfeld se nám nejprve ozval telefonicky, kdy uvedl: „Životní podmínky v táboře jsou velmi složité. Žije v něm více než 300 lidí v jedné velké hale v boxech po šesti lidech. Ty nemají ani střechu, ani dveře. Ve stejné hale se také jí a vykonává potřeba. S ohledem na situaci daných lidí je pochopitelné, že si čas od času někdo stěžuje, nebo se objeví konflikty mezi jednotlivými uprchlíky. Jedná se o různorodé složení lidí vystavených silnému tlaku okolností a těžkým životním podmínkám. Vážnější konflikt byl v táboře jen jeden.“ Následně Baur poslal e-mailem pár bodů, které rozebírají jednotlivé pasáže rozhovoru.

Dobrý den,

v návaznosti na náš telefonický hovor bych se rád stručně vyjádřil k následujícím bodům rozhovoru.

O tom, že by se objevila hrozba vážného ohrožení týkajícího se infekčních chorob mezi uprchlíky v táboře, nevíme. Všichni podstoupili lékařský screening a jsou v péči místních lékařů, je-li třeba.

Uprchlíci jsou ubytováni v hale v boxech bez střechy a dveří, kde žije v prostoru 3x3 metry šest osob. Neexistuje proto žádný osobní prostor. Je pravda, že uprchlíci tábor opouštět smí, nejsou totiž vězni.

Jídlo, které se v táboře vydává, je evropské kuchyně. Většina uprchlíků je zvyklá na jídlo z cizích zemí, mají možnost si sami připravit vlastní. Nesmí ale mít vlastní jídlo uložené v osobních skříňkách. Na každé z jídel se tvoří dlouhé fronty a někteří v nich stojí i více jak hodinu.

Z rozhovoru s dozorcem se zdá, jakoby bezpečnostní služba dávala uprchlíkům oblečení, což je lež. Oblečení jim přidělili dobrovolníci, kteří do tábora docházejí. Policie také bezpečnostní službě nepřikázala oblečení znovu vydávat, pokud ho uprchlíci prodají. My také ne. Udělali jsme naopak seznam, abychom takové případy monitorovali, podle boxu a čísla postele uprchlíka. Není jediný případ, kdy by se uprchlíci snažili získat oblečení dvakrát. Uprchlíci byli naopak velmi vděční.

Informace o tom, že se jedná z 95% o ekonomické migranty, není pravdivá. Ti lidé často prchají před válkou, ISIS a Boko Haram. Není pravda ani to, že by byli uprchlíci líní. Všichni, se kterými jsme mluvili, by rádi pracovali, ale musí se nejdřív naučit německy. Do té doby nemají reálnou šanci práci získat. Všichni uprchlíci se účastní lekcí němčiny od dobrovolníků a rádi se učí.

Rozhovor také uvádí, že jsou uprchlíci agresivní. Stal se jen jeden případ, kdy došlo k vážnému konfliktu mezi samotnými uprchlíky a také ostrahou. Dozorce v rozhovoru používá také termín „kamenování“, který je úplně nesmyslný. Před tím naopak ti lidé prchají. Jednalo se o vypjatou situaci a vážný problém, někteří z nich házeli kameny, které našli na zemi. Ale to se, na rozdíl od toho, co tvrdí rozhovor, neděje běžně. Co vím, nebyl nikdo hospitalizován. Za naši organizaci můžu říct, že jsme nikdy nebyli žádné agresi vystaveni, ať už uvnitř nebo vně tábora.

Osoba v rozhovoru uvádí, že bezpečnostní služba nemá zbraně. To je pravda. V Německu může jen použít fyzickou sílu jen policie, bezpečnostní služba proto není ozbrojená.

Fabian Baur
Helferkreis Karlsfeld

O situaci v táboře je možné si přečíst reportáž deníku Süddeutsche Zeitung, který obsahuje také fotogalerii zobrazující podmínky v táboře. Zde je zpráva o konfliktu mezi uprchlíky a ostrahou.

 

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.