Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Muslimové zabíjejí křesťanské děti ušlapáním

 

banglades big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

16
prosince
2015

Častým způsobem tvorby hoaxu je překroucení reálné situace. K popisu kriminálního případu se přidá informace, že pachatel byl muslim, případně černoch, a naopak se vynechají informace, které situaci vysvětlují. Samozřejmě nesmí chybět srdcervoucí „ilustrační obrázek“. Tak se tvoří zprávy, které mají ukazovat muslimy nebo imigranty jako agresivní násilníky.

Na českém Facebooku se opět začal šířit již poměrně známý hoax o muži, který brutálně zabíjí děti tak, že na ně šlape. Na obrázku je uvedeno, že jde o islamistu, který takto zabíjí křesťanské děti. Při sdílení hoaxu dalšími uživateli pak vypadává informace o islamistech a zůstává jen informace o islámu a muslimech (Aktualizováno 26. 2. 2018 - viz níže).

dite banglades

Přestože islamisté zabíjejí (nejen) křesťany a zabíjejí i jejich děti, v tomto případě se o vraždění dětí nejedná. Na fotografii je falešný duchovní léčitel ve vesnici v oblasti Dhaka v Bangladéši. Léčitel a jeho spolupracovníci byli uvězněni a přiznali se, že ve jménu duchovní léčby týrali ženy a děti a okrádali je takto o peníze. Případ se stal v roce 2010.

banglades

Aktualizace 26. 2. 2018

Na konci února 2018 se hoax opět šíří na sociální síti Facebook v souvislosti s muslimy. V komentářích se objevují nenávistné komentáře vůči muslimům, Angele Merkelové a některým českým politickým představitelům. Hoax si získal přes 400 sdílení. Hoax je tentokrát spojován také s novinářkou Petrou Procházkovou. Ta k tomu pro HFC uvedla: "Žádný dokument jsem v arabských zemích v 90. letech nenatočila. Nic jsem nikde neodstraňovala. K islámu jsem nekonvertovala, nikdy mne k tomu ani nikdo nepřesvědčoval."

hoax slapani dite 2018

Úvodní foto: Wikipedia

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.