Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Werich islamoklastem

 

werich big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

27
listopadu
2015

V posledních měsících se objevuje stále více manipulativních či lživých zpráv, tzv. hoaxů, které mají za cíl poškodit jednotlivce či skupiny obyvatel a šířit tak nenávist. Tyto zprávy se často po zveřejnění lavinovitě šíří po internetu, aniž by si sdílející zprávu ověřili. Naštěstí se také stále více lidí učí zprávy ověřovat a tyto hoaxy jsou vysvětlovány. Jak jednoduše se lživá zpráva šíří a jak někteří k šíření lživých informací přistupují, ukázal nedávný případ údajného citátu Jana Wericha.

Citáty a obrázky odsuzující islám a imigraci jsou na Facebooku velmi oblíbené. Možná i proto vytvořil falešný profil Jiřího Ovčáčka jako parodii obrázek s údajným citátem Jana Wericha, který měl říci 23. září 1938 v rozhovoru pro rozhlas. V citátu Werich přirovnává nacisty k muslimům.

werich1

O tom, že se jedná o profil recesistický, nelze po přečtení popisku stránky pochybovat: „Nekorektní, neformální a neoficiální fanclub profesionála v politickém PR dění Jiřího Ovčáčka.“ Oficiální a autentický profil mluvčího Hradu lze nalézt ZDE.

Obrázek, který v kontextu recesistického profilu dával smysl, nasdílela česká právnička Klára Samková, která mu dala svým komentářem „Že by něco do Konvovy sbírky islamofobů??“ zcela jiný kontext.

werich2

Citát nasdílelo více než 6000 lidí, mnozí z nich s přesvědčením, že se jedná o slova Jana Wericha. Na situaci zareagoval autor obrázku vysvětlením, že si vymyslel nejen citát, ale i danou situaci. Tím mohla být situace vyřešená. Následující události však ukazují, jak se na českém internetu pracuje s informacemi a jak se lživé informace šíří.

Klára Samková své šíření hoaxu okomentovala slovy, že 99% informací nelze ověřit a proto je ověřování si faktů 100% ztrátou času. Ze statistického hlediska dle ní prověří informace čas.

werich3

K hoaxu se vyjadřovali také další lidé. V diskuzi lze dohledat názory, že není důležité, zda Werich výrok uvedl, důležité je, že je pravdivý. To je bohužel dnes velmi časté jednání. Mnoha uživatelům nevadí, že sdílí lživé informace, je pro ně důležitější, že daná informace podporuje jejich názor, případně, že se jim zdá pravdivá. Někteří z diskutujících dále žádali důkaz, že Werich daná slova nepronesl. Je paradoxní, že v této situaci musí být prokázáno, že se situace nestala, přičemž je spíše zvykem (například také u soudu), že je naopak třeba na základě důkazního materiálu prokázat, že se daná situace skutečně odehrála. Stejný problém vzniká u prokazování různých příběhů, jako například známý šířící se hoax o situaci v mnichovské nemocnici. Daný příběh, byť zcela nesmyslný, je vnímám jako pravdivý až do chvíle, než někdo přinese důkaz, že pravdivý není. U některých případů, které se nestaly, tak není možné jejich smyšlení prokázat, protože neexistují o situaci žádné záznamy.

V tomto případě se však prokázat, že se situace nestala, podařilo. Český rozhlas se k situaci vyjádřil následovně: „Český rozhlas prošel svůj archiv, přehled vysílání i noviny a žádné takové prohlášení nenašel. Víme, že ten den měl Jan Werich jiné starosti, neboť vozil vojáky během mobilizace a můžeme s největší pravděpodobností říct, že se jedná o podvrh.“

Ani to však některým uživatelům internetu nestačilo. To, zda citát Werich pronesl, či nikoli, je pro mnoho z nich zcela nepodstatné. Například politička Eva Hrindová z Bloku proti islámu k situaci uvedla, že není podstatné, že je obrázek hoax, protože se ukazuje, že lidé mají tendenci tomu věřit, jelikož je to pravda. A to je, podle ní, pozitivní.

werich4

Stáváme se tak často svědky toho, jak je pro některé uživatele nepodstatné, zda je informace pravdivá, důležité je, že zapadá do jejich ideologického rámce. Příště tak může podobný komentář napsat například Jára Cimrman.

werich5

Čtěte dále

„Zavření našich kaváren má dopad i na farmáře v kávových zemích,“ říká majitel mamacoffee

„Někteří zákazníci mají kávu spojenou s malováním obrázků do latte. Pro nás je káva nedílně spojená s jejími pěstiteli,“ začíná své vyprávění pro HFC majitel pražírny a kaváren mamacoffee, Daniel Kolský. Zakládá si především na spolupráci s farmáři, kterou označuje za DNA celé značky. „V roce 2007 jsme odjeli s batohy do Etiopie. A o rok později jsme otevřeli první vlastní kavárnu a pražírnu v Praze. Založili jsme tak jednu z prvních pražíren výběrové kávy a nejstarší férovou pražírnu ve střední Evropě,“ pokračuje. Kavárny mamacoffee patří do sítě HateFree Zone.

Kateřina Gamal Richterová 28. 10. 2020

„Řekni si o pomoc!“ vyzývají známé osobnosti i odborníci. O duševním zdraví budou diskutovat u Nuseláku

„Karel Čapek řekl, že člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí. Tedy vyřčení problému je první krok k jeho řešení a zároveň tím, že se někomu svěříme, získáme odstup,“ uvádí pro HFC Jonáš Motyčka, zakladatel projektu Správný start. Projekt, jehož hlavním cílem je poskytnout pomoc a podporu dětem opouštějícím dětské domovy, přichází s osvětovou kampaní Řekni si o pomoc týkající se duševního zdraví. Ta vyvrcholí v pátek 30. 10. diskuzí nejen s odborníky, kterou bude ve vstupech přenášet Česká tepevize.

Kateřina Gamal Richterová 27. 10. 2020

„Vytváří se pocit, že Morava je divočina plná hloupých alkoholiků v krojích,“ říká brněnský hudebník

„Nelze přehlédnout, jak se stále uměle vytváří pocit, že když jedete na Moravu, dostanete se do prostředí divočiny plné hloupých alkoholiků v krojích. Folklóreček, vínečko. Přitom je to úplný nesmysl a jasný znak diskriminace,” říká pro HFC pětadvacetiletý Petr Konečný z Brna. Morava je dle něj ve veřejném diskurzu a médiích mnohdy prezentována jako venkov, kde se nic neděje, nic hodnotného zde nevzniká a každý trochu schopný občan odtud uteče do Čech. Některé předsudky a stereotypy jsou velmi vžité a vytvářejí řevnivost především mezi Prahou a Brnem, ale i obecně mezi oblastmi Čech a Moravy. Tento rozkol bývá podporován i ve vyjádřeních některých politických představitelů.

Marie Škardová 27. 10. 2020

„Černoši už nebudou přecházet přešlapy celebrit a firem jako doposud,” říká jihoafrický PR expert

Letošní rok kromě pandemie koronaviru ovládly světové dění také protesty hnutí Black Lives Matter. Přestože započaly ve Spojených státech, přidaly se hlasy černochů napříč světem. Téma zasáhlo také do kultury nebo reklamního průmyslu. Někteří významní světoví umělci bijí na poplach v obavách o svobodu tvorby a projevu. Obávají se diktátu politické korektnosti. Larry Khumalo, pětatřicetiletý šéf PR divize renomované jihoafrické reklamní agentury Havas Johannesburg, který za svou práci obdržel řadu ocenění, jejich obavy považuje za liché. Podle něj přestali černoši přihlížet přešlapům. 

Lukáš Houdek 26. 10. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.