Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

MANIPULACE: No-go zóny

 

nogo big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

29
září
2015

Na sociálních sítích není možné vést diskuzi o islámu nebo muslimech, aniž by nebyl zmíněn fenomén no-go zón. Má se jednat o čtvrti, snad celá města, v některých evropských zemích, jejichž populace je zcela muslimská/přistěhovalecká. Pokud člověk nenáleží do těchto skupin, nesmí do těchto zón vstoupit. Jinak ho ze strany jejich obyvatel čeká očistec. Někde situace údajně postoupila už tak daleko, že do těchto míst nechodí ani policie a vznikají tak malé enklávy, státy ve státě, semeniště terorismu, islámského radikalismu a bůhvíčeho ještě.

nogo ivcrn

O no-go zónách se psalo na internetu už v roce 2001, příhodně po útoku na Spojené státy 11. září. Termín ale poprvé použil až Daniel Pipes na svém blogu z ledna 2006. Domníval se totiž, že tím Francouzi myslí Zones Urbaines Sensibles, tedy citlivé městské oblasti. V českém kontextu by se dal možná použít pojem sociálně vyloučené lokality, což ale také není úplně přesné.

Pipes v roce 2013 svůj názor změnil. Zmíněné zóny navštívil a došel k závěru, že se zcela mýlil ve své interpretaci pojmu citlivých městských oblastí. Čtvrti jsou podle něj poměrně udržované a mohl jimi procházet jako sociální aktér bez pocitu ohrožení. Jsou ale „citlivé“, což znamená, že se v nich často kumulují jevy jako je nezaměstnanost, vyšší míra kriminality, převaha sociálního bydlení a nízká míra vzdělání - tedy jevy spojené se sociálním vyloučením. Ty se francouzská vláda snaží řešit svou sociální politikou (nutno říci, že citlivá městská oblast nemusí být nutně obydlena muslimskou nebo přistěhovaleckou populací, nebo že patologiím podléhá jen ona). Podle Pipese jsou dokonce bezpečnější než chudinské čtvrti například v Detroitu, oproti kterým francouzské citlivé městské oblasti působí „velmi obyčejně a bezpečně“.

no-go-zones

Sám Pipes použití termínu „no-go zóny“ lituje, protože vůbec neodpovídá povaze těchto oblastí. Lze do nich totiž podle jeho zjištění chodit bez obav, ať už jste jakéhokoli vyznání, barvy nebo původu. V mnohých z nich je řada restaurací, kaváren a dalších zařízení, která navštěvují všichni bez rozdílu.

Termínu se ale opět dostalo pozornosti v roce 2015, kdy 11. ledna o no-go zónách „informovala“ americká televizní stanice FOX News (ta mimochodem stojí za šířením řady hoaxů). Prostor zde dostal americký bezpečnostní expert Steve Emerson, který v podstatě zopakoval, co kdysi psal Pipes, s tím, že označil Birmingham za již čistě muslimské město, kam běžní Britové zkrátka nesmí vstoupit. Na to zareagoval také britský ministerský předseda David Cameron, který Emersona dokonce nazval „úplným idiotem“ a pozval ho, aby se sám přišel do Briminghamu podívat. Emerson se za svá slova omluvil. Omluvila se také stanice FOX News za šíření mýtu o no-go zónách.

nogo emerson

Další z často uváděných zemí je v kontextu no-go zón zmiňováno Švédsko, kde policejní zpráva údajně tvrdí, že země má již 55 no-go zón, do kterých nevstupuje ani policie. Pomineme-li neuvěřitelnost situace, kdy evropský stát rezignuje na snahu ovládat své území a jen tak dopustí vznik odtržených útvarů, kde zákony neplatí, podívejme se na odkazovanou zprávu.

O muslimech se zpráva nezmiňuje. Uvádí, že ve Švédsku existuje 55 oblastí, kde místní zločinecké sítě mají „negativní vliv na místní komunity“. Jedná se o prostředí malých i velkých měst. Nejde dokonce ani o gangy se složitou strukturou, které by měly nějaké politické ambice nebo snahu ovládnout svoji oblast. Jejich zločiny se většinou omezují na prodej drog a krádeže. Jedná se většinou o sociálně vyloučené oblasti, které často (ale ne výlučně) obývají chudí přistěhovalci. Ve zprávě nejsou zmínky islámském právu šaría, muslimech nebo no-go zónách.

Ghetta a sociálně vyloučené oblasti, které se podílí na vzniku etnizované chudoby, ze které pramení různé patologické jevy, existují po celé Evropě (včetně ČR). Odtržené oblasti bez sekulárního práva, státy ve státě nebo nepřístupná místa, jak jsou tyto oblasti označovány, ale v Evropě nejspíše nejsou. Problémů se soužitím není málo, ale nevyskytují se univerzálně všude. Zdaleka nejsou tak zdrcující, jak se termín „no-go zóna“ snaží ukázat. Smysl naopak má zaměřit se na boj se sociálním vyloučením a nesetrvávat v představách o no-go zónách a tím pokračovat v další marginalizaci jejich obyvatel.

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.