Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

HOAX: Výtržnosti uprchlíků v Německu

 

vytrznici uprchlici nemecko big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture

23
září
2015

Recyklace starých videí je zřejmě nejčastější metodou tvorby hoaxů v poslední době. Je potřeba dokázat, že země, které uprchlíky přijímají, jsou již dnes v rozkladu, v podstatě ve válečném stavu, města jsou rabována apod. Protože žádná multikulturní válka v evropských zemích neprobíhá, používají se videa staršího data a videa vytržená z kontextu. Často lze takové video jednoduše ověřit otevřením přímo na stránkách Youtube.com. Zde najdeme informace o datu vložení videa, často pak také informace o dané situaci (datum, stát, město, názvy, jména). Tyto informace poté využijeme k vyhledávání na Google.com, a s trochou štěstí se nám podaří dohledat, co se stalo doopravdy.

V posledních dnech se na Facebooku začalo šířit video, na kterém je dav běžících lidí, kteří křičí, dělají výtržnosti a útočí na policejní auto. Toto video bylo na Facebooku interpretováno jako útok imigrantů, se kterými údajně mají v Německu takovéto problémy. Německá média však o žádné podobné situaci neinformují, což bývá naprosto nesmyslně vysvětlováno tak, že média schválně mlčí. Ve většině případů pokud média mlčí, ukazuje to na fakt, že nemají o čem informovat.

vytrznici v nemecku

Na šířící se manipulaci tentokrát upozornil rakouský server Mimikama. Na videu z roku 2011 je podle zdrojů demonstrace krajní levice. Původní video bylo na Youtube zveřejněno již 3.9.2011, tedy v den protestu (naopak s informací, že jde o demonstraci neonacistů). Video však nemá s imigranty, ani se současnou situací v Německu, nic společného. Sdílení videa tedy opět o ničem neinformuje, jeho jediným cílem je šíření presudků a dmýchání nenávisti. 

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.