Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Zavření našich kaváren má dopad i na farmáře v kávových zemích,“ říká majitel mamacoffee

 

mamacoffee covid big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

28

října
2020

   

„Někteří zákazníci mají kávu spojenou s malováním obrázků do latte. Pro nás je káva nedílně spojená s jejími pěstiteli,“ začíná své vyprávění pro HFC majitel pražírny a kaváren mamacoffee, Daniel Kolský. Zakládá si především na spolupráci s farmáři, kterou označuje za DNA celé značky. „V roce 2007 jsme odjeli s batohy do Etiopie. A o rok později jsme otevřeli první vlastní kavárnu a pražírnu v Praze. Založili jsme tak jednu z prvních pražíren výběrové kávy a nejstarší férovou pražírnu ve střední Evropě,“ pokračuje. Kavárny mamacoffee patří do sítě HateFree Zone.

Mamacoffee kupuje kávu od farmářů především v Brazílii, Ugandě, Nakaragui a Etiopii. Se všemi farmáři se tým pražírny snaží být v co nejužším kontaktu a přímo na jejich farmách je navštěvovat. „Bez těchto lidí bychom nemohli kávová zrna dovážet a ani naši zákazníci by si pak nemohli vychutnat dobrou kávu. Je proto pro nás velmi důležité být s nimi ve spojení,“ zdůrazňuje potřebu pevných vztahů s farmáři Daniel Kolský. Kromě samotného postupu zpracování kávy jsou pro mamacoffee, coby férový podnik, zásadní dobré podmínky zaměstnanců farem. „Třeba brazilský farmář Paulo zajišťuje pro své zaměstnance ještě speciální zdravotní připojištění. To je pro nás velmi důležitý aspekt spolupráce. Víme, že se o své zaměstnance dobře stará a v rámci pracovního vztahu jim poskytuje nadstandarní věci,“ doplňuje pro HFC Berta Holoubková, která v mamacoffee školí nové baristy a seznamuje je s příběhem kávy, již připravují.

mamacoffee covid 2

Do provozu mamacoffee i do života a práce farmářů v kávových zemích zasáhla pandemie nemoci covid-19. „Už během jarního lockdownu jsme je informovali o tom, co děláme a proč, a také jsme s nimi mluvili o tom, jak je důležité zvýšit hygienu na farmách a dalších místech. Chceme, aby měli představu o tom, co se tady děje, protože to vše ovlivňuje i jejich životy,“ doplňuje Kolský. Zdůrazňuje, že většina kávových zemích jsou chudé země, které se potýkají s řadou problémů. A šíření koronaviru je další velkou komplikací, s níž se musejí vypořádat. „Ty země mají zdravotnictví ve špatném stavu nebo není pro lidi dostupné a masivně je to zasáhne. Například Brazílii to zasáhlo enormně,“ podotýká. Jeho slova potvrzuje Berta Holoubková: „Naše podpora farmářů a místních je úzce vázaná na to, kolik kávy budeme schopni vykoupit. Pokud tedy budeme muset naše kavárny tady zavřít nebo se sníží náš odběr, dopadne to i na farmáře,“ popisuje složitou situaci.

mamacoffee covid 3

Mamacoffee se proto přirozeně snaží farmářům pomáhat, ač se Daniel Kolský vůči slovu pomoc vymezuje: „My se tomu slovu pomoc bráníme. Oni mají něco, co od nich chceme, kupujeme si to od nich a zároveň se snažíme podporovat další věci na místě. To není pomoc, je to spolupráce,“ zdůrazňuje Kolský. „Účastníme se sklizní a pracujeme na změnách například v procesu sklizně, ve způsobu zpracování kávy nebo jejího sběru, věnujeme se vzdělávání farmářů nebo podporujeme infrastrukturu pro zpracování kávy, to je třeba práce našeho kolegy v Nikaragui nebo Brazílii. Snažíme se předávat know how a zlepšit kvalitu celého procesu skrze předávání informací a zkušeností.“ V případě Ugandy však tým mamacoffee skutečně poskytoval pomoc místním. Země byla totiž zasažena nejen koronavirem, ale také nákazou eboly a ničivými povodněmi. Místní lidé, kteří se podílejí na zpracování kávy, proto dostali prostředky na to, aby si mohli v těžkém období zajistit základní potřeby.

mamacoffee covid 4

Kromě farmářů v cizích zemích se Kolský a jeho mamacoffee snaží podpořit i lidi u nás, kteří to potřebují. Dodává proto kávu do českých zdravotnických a sociálních zařízení. „Cítíme, že tohle je možnost ty lidi podpořit. Je to něco, co umíme a co můžeme nabídnout,“ doplňuje.

mamacoffee covid 1

Současný stav je podle Kolského náročný, zdůrazňuje však, že máme na rozdíl od farmářů v řadě zemí fungující stát, skvělé zdravotníky, bezpečnostní složky i infrastrukturu. Stále se nacházíme ve stavu míru, což není případ některých kávových zemí. „Uzavření kaváren je pro nás těžké. Není to zdaleka jen o tom produktu, ale také o setkávání lidí u kávy, které nám přijde velmi důležité. Káva spojuje lidi, užívají si u ní svůj čas, potkávají se,“ vypočítává společenská pozitiva pití kávy. Přestože to kvůli aktuálním opatřením není možné, vyzývá Daniel Kolský lidi, aby se ozývali svým známým a přátelům. „Buďte s nimi v kontaktu, volejte si, skypujte, pošlete někomu pohled, zkrátka dejte druhým vědět, že na ně myslíte. Ta sounáležitost je strašně významná. Pokud tedy člověk může aspoň zavolat svým kamarádům, měl by to udělat, je to strašně důležitý a nic to nestojí,“ uzavírá.

mamacoffee covid 5

Foto: Archiv mamacoffee

Čtěte dále

Přináší vhled do života člověka s těžkým hendikepem. „Největší překážkou je nevědomost,“ říká

Čtyřiadvacetiletý Ondřej Mach z Pardubic se narodil s těžkým zdravotním postižením. Kromě Robertsonova syndromu se potýká s fokomelií, trombocytopenií a problémy s termoregulací. „Je to takový zvláštní balíček, který vždycky doktory přivádí k šílenství. Mám otočené kotníky, luxaci pravé kyčle, ruce mám kratší, nenatáhnu kolena. Na hlavě mám takové propadliny. 

Marie Škardová 24. 11. 2020

„Na děti z vyloučených lokalit se zapomnělo,“ říkají učitelé. Pro žáky sami sbírají techniku pro online výuku

Základní škola náměstí 28. října v Brně vzdělává především děti ze sociokulturně vyloučených lokalit. Většina z nich nemá doma techniku, skrze kterou by se mohly účastnit online výuky nebo si stahovat výukové materiály. „S kolegy jsme si řekli, že bychom rádi zkusili zajistit techniku sami. A tak jsme oslovili známé a kamarády přes sociální sítě a začali jsme pro naše žáky sbírat zařízení,“ vypráví vyučující Lukáš Severa. Přestože se jim za pouhé tři dny sešlo na patnáct kusů elektroniky, jako jsou počítače, smartphony či tablety, dětí, které by takové zařízení potřebovaly doma, je téměř stovka.

Kateřina Gamal Richterová 23. 11. 2020

„V Brně násilí z nenávisti oficiálně neexistuje, připadám si tam jako v 90. letech,“ říká advokátka Kalibová

Advokátka Klára Kalibová z poradny pro oběti předsudečného násilí In IUSTITIA má za sebou těžký případ brutálního napadení muže arabského původu, který vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Policie měla k dispozici videozáznam napadení, přesto veřejnost požádala o pomoc až několik měsíců po činu. Pachatelem je vyhlášený neonacista s bohatým trestním rejstříkem, přesto soud uvěřil jemu a jeho kamarádům, že se nejednalo o rasistický útok. Proč se v Brně daří krajně pravicové scéně? Ptali jsme se expertky, která hate crime a extremismus v Česku sleduje posledních šestnáct let.

Kateřina Čopjaková 20. 11. 2020

Vtíravé myšlenky na smrt rodičů. I to je obsedantně kompulzivní porucha. Vychází atlas duševního zdraví

„Magdalena mluví o životě s bipolární afektivní poruchou, Jana vypráví, jak zvládá hraniční poruchu osobnosti a Lada popisuje život s poruchou příjmu potravy. Jeden velmi speciální příběh je rozhovor s paní Marií, která přichází o paměť, má demenci. Ten je záměrně ponechaný v původním znění. Ukazuje, jak zásadní pro nás lidi paměť je a jak na to v běhu dní asi trochu ,zapomínáme',“ popisuje Jiří Pasz, fotograf a dokumentarista, obsah knihy Normální šílenství, kterou napsal společně s psycholožkou a neurovědkyní Adélou Plechatou. Popularizační kniha o duševním zdraví vchází do prodeje.

Kateřina Gamal Richterová 19. 11. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.