Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Řekni si o pomoc!“ vyzývají známé osobnosti i odborníci. O duševním zdraví budou diskutovat u Nuseláku

 

rekni si o pomoc big

richterovaKateřina Gamal Richterová
Autorka

Absolventka Blízkovýchodních studií a praktikující muslimka. Členka týmu HateFree Culture.

27

října
2020

   

„Karel Čapek řekl, že člověk se nikdy nezbaví toho, o čem mlčí. Tedy vyřčení problému je první krok k jeho řešení a zároveň tím, že se někomu svěříme, získáme odstup,“ uvádí pro HFC Jonáš Motyčka, zakladatel projektu Správný start. Projekt, jehož hlavním cílem je poskytnout pomoc a podporu dětem opouštějícím dětské domovy, přichází s osvětovou kampaní Řekni si o pomoc týkající se duševního zdraví. Ta vyvrcholí v pátek 30. 10. sérií rozhovorů s významnými odborníky a osobnostmi současného společenského života na téma Komunikace o duševním zdraví, kterou bude ve vstupech přenášet Česká televize.

rekni si o pomoc 2

Kampaň Řekni si o pomoc usiluje o odtabuizování okruhů, které se v dnešní době často berou jako životní prohry. Těmi jsou například duševní nemoci, syndrom vyhoření, závislosti, exekuce a dluhové pasti. Iniciátoři kampaně však chtějí lidem, kteří se ocitli v potížích, ukázat, že tady život zdaleka nekončí a vždy je možnost se opět postavit na nohy. Základem je komunikace a schopnost říci si o pomoc. „Lidé se zřídka kdy s těmito věcmi svěřují a většinou pod tíhou studu se je snaží zastírat. Obrovský tlak dnešní doby na výsledky a „spokojený život“ nedává prostor pro chyby a jejich následné napravení. Právě ale komunikace o problémech, které často vedou ke zhroucení či dokonce sebevraždám, má za následek cestu k jejich řešení. Chceme, aby lidé, jako dbají v posilovnách o svůj zevnějšek a když je fyzicky něco bolí jdou k doktorovi, se stejnou vervou, jako berou útokem fitness centra po Vánocích, dbali i o svůj vnitřní svět, své duševní zdraví,“ vysvětlují iniciátoři kampaně své cíle.

rekni si o pomoc 3

Mluvit, nesoudit a brát ohledy

Podle Jonáše Motyčky je téměř nereálné získat pomoc nebo začít řešit potíže bez komunikace. „Pokud se o věcech nemluví, můžou v naší hlavě růst a paralyzovat nás, pokud se s někým, ale o starost podělíme, vznikne prostor pro dialog, druhá osoba nám může nabídnout jiný úhel pohledu, zkrátka začne cesta k řešení, nápravě, pomoci,“ myslí si Motyčka. Upozorňuje dále na to, že lidé, kteří žijí s úzkostmi často nemají dostatek odvahy na to, říct si o pomoc, je tedy na ostatních, aby brali větší ohled na to, když je člověku psychicky špatně, řeší nějaký problém nebo se mu nedaří, neodsuzovali ho a neizolovali se od něj. „Společnost jim musí nabízet cesty a možnosti. Jednoho dne v nich nějaká z nich zarezonuje, člověk se v ní bude cítit komfortně a otevře se jejímu řešení. Těch cest je hodně, jen je potřeba je znát, proto je tu akce jako Řekni si o pomoc. Pokud najdu paralelu tak je to jako v boji s obezitou – máme řadu firem, které s ní bojují, spoustu jídelníčků, tréninkových plánu, máme nespočet diet, influencerů. Tím finálním spouštěčem, že pak člověk bude chtít hubnout, může být cokoliv, ale těch podnětů je ve společnosti hodně. Navrch má obezita v tom, že je vidět, kdežto duševní nesoulad, závislost, dluhy, ty na první pohled vidět nejsou. Proto je lidi vytěsňují a bohužel ani společnost je nějak nechce vidět,“ dodává Motyčka.

rekni si o pomoc 7

Jonáš Motyčka

Proč tak málo mluvíme o svých trápeních?

„Obecně mluvíme málo o sobě, často lidé řeší ostatní, ale ne sebe,“ zmiňuje Motyčka a pokračuje: „Radši si povídáme o počasí, jak dopadl fotbal nebo o politice, ale slyšet někoho mluvit o svých snech, vizích, tedy o pozitivních věcech, to není tak běžné.“ Lidé jsou podle něj na sociálních sítích neustále konfrontováni s „dokonalými životy“ druhých, s nimiž se potom porovnávají. „Neuvědomujeme si kolikrát, že za tím životem, který některé hvězdy nebo naši známí žijí, je spousta úsilí a práce, kterou bychom třeba ani my neobětovali. Navíc lidé se nefotí ve chvílích, kdy je jim špatně, ale snaží se zachytit pozitivní vibe, aby udělali dojem. Tento tlak dnešní doby na výsledky, úspěchy, kdy většina lidí měří materiálnem, je bezesporu jedním z hlavních důvodů.“ Motyčka doplňuje, že kvůli tomu je pak pro řadu lidí velmi těžké přiznat, že jim něco nevyšlo a že se jim nedaří.

rekni si o pomoc 4

I celebrity mají špatné dny

Jonáš Motyčka vzpomíná na koncert britského zpěváka Franka Cartera, kterého se před dvěma lety v pražské Lucerně zúčastnil. Právě zde se v něm začala rodit myšlenka na rozšíření svých aktivit i do oblasti duševního zdraví. „On tam měl skvělou řeč. Mluvil o tom, že děkuje za to, jaké lidi kolem sebe má, protože je úzkostný typ a má špatné dny. Jeho okolí ho ale drží - jakmile se jim dlouho neozývá, je zalezlej jen doma, nekomunikuje, hned ho přijdou navštívit a rozmluví ho. Nenechají ho, aby ho nepohoda pohltila a paralyzovala,“ vzpomíná. „Říkal tam: „Pokud máte dnes ve svém okolí někoho, kdo se vám nezdá, přestal komunikovat, chová se divně, uzavírá se do sebe, hned teď mu napište nebo po koncertě zavolejte, vemte ho ven, promluvte si, vyslechněte ho.“ To je ta zpráva, kterou bych chtěl dát společnosti - snažte se ve svém okolí vytvořit takové podmínky, aby se druhý cítil v bezpečí pro dialog. Tím, že budete mít zájem o druhé, pomáháte. Jakmile už bude problém vyřčen, je nalezení řešení vždy jen otázkou času. Podíváte se na to z více úhlů, dokážete mít nadhled, můžete problém sdílet s více lidmi, kteří zase uvidí jinou perspektivu, klíčové je ale o tom mluvit.“

rekni si o pomoc 5

Prokletý Nuselský most

Série rozhovorů, kterou bude v pátek 30. října od 9:30 přenášet Česká televize, se uskuteční na symbolickém místě, nedaleko Nuselského mostu. Ten je i přes zdokonalování bezpečnostních zábran známý jako most sebevrahů, svůj život zde ukončilo několik set lidí. „Situovali jsme naši akci sem, jelikož chceme ukázat, jak nejhůře může nekomunikace dopadnout - přeroste člověka, paralyzuje ho a on z ní vidí jen jedno východisko,“ vysvětluje Motyčka, proč právě toto místo. V diskuzi, kterou bude moderovat Jana Peroutková, vystoupí PhDr. Petr Winkler, Ph.D. - vedoucí výzkumného programu - Národní ústav duševní zdraví; Prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. - psychiatrička, přednostka 3.lékařské fakulty Univerzity Karlovy; MUDr. Karel Nešpor, CSc. - emeritní primář, PN Bohnice; Mgr. et Mgr. Daniel Prokop - sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research, MUDr. Zdeněk Hřib - primátor hl. města Prahy, hudebník Otakar „Marpo“ Petřina; Barbara Halířová - dluhová poradkyně, Institut prevence a řešení předlužení.

Sledovat ji budete moci ZDE.

rekni si o pomoc 6

Čtěte dále

Přináší vhled do života člověka s těžkým hendikepem. „Největší překážkou je nevědomost,“ říká

Čtyřiadvacetiletý Ondřej Mach z Pardubic se narodil s těžkým zdravotním postižením. Kromě Robertsonova syndromu se potýká s fokomelií, trombocytopenií a problémy s termoregulací. „Je to takový zvláštní balíček, který vždycky doktory přivádí k šílenství. Mám otočené kotníky, luxaci pravé kyčle, ruce mám kratší, nenatáhnu kolena. Na hlavě mám takové propadliny. 

Marie Škardová 24. 11. 2020

„Na děti z vyloučených lokalit se zapomnělo,“ říkají učitelé. Pro žáky sami sbírají techniku pro online výuku

Základní škola náměstí 28. října v Brně vzdělává především děti ze sociokulturně vyloučených lokalit. Většina z nich nemá doma techniku, skrze kterou by se mohly účastnit online výuky nebo si stahovat výukové materiály. „S kolegy jsme si řekli, že bychom rádi zkusili zajistit techniku sami. A tak jsme oslovili známé a kamarády přes sociální sítě a začali jsme pro naše žáky sbírat zařízení,“ vypráví vyučující Lukáš Severa. Přestože se jim za pouhé tři dny sešlo na patnáct kusů elektroniky, jako jsou počítače, smartphony či tablety, dětí, které by takové zařízení potřebovaly doma, je téměř stovka.

Kateřina Gamal Richterová 23. 11. 2020

„V Brně násilí z nenávisti oficiálně neexistuje, připadám si tam jako v 90. letech,“ říká advokátka Kalibová

Advokátka Klára Kalibová z poradny pro oběti předsudečného násilí In IUSTITIA má za sebou těžký případ brutálního napadení muže arabského původu, který vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Policie měla k dispozici videozáznam napadení, přesto veřejnost požádala o pomoc až několik měsíců po činu. Pachatelem je vyhlášený neonacista s bohatým trestním rejstříkem, přesto soud uvěřil jemu a jeho kamarádům, že se nejednalo o rasistický útok. Proč se v Brně daří krajně pravicové scéně? Ptali jsme se expertky, která hate crime a extremismus v Česku sleduje posledních šestnáct let.

Kateřina Čopjaková 20. 11. 2020

Vtíravé myšlenky na smrt rodičů. I to je obsedantně kompulzivní porucha. Vychází atlas duševního zdraví

„Magdalena mluví o životě s bipolární afektivní poruchou, Jana vypráví, jak zvládá hraniční poruchu osobnosti a Lada popisuje život s poruchou příjmu potravy. Jeden velmi speciální příběh je rozhovor s paní Marií, která přichází o paměť, má demenci. Ten je záměrně ponechaný v původním znění. Ukazuje, jak zásadní pro nás lidi paměť je a jak na to v běhu dní asi trochu ,zapomínáme',“ popisuje Jiří Pasz, fotograf a dokumentarista, obsah knihy Normální šílenství, kterou napsal společně s psycholožkou a neurovědkyní Adélou Plechatou. Popularizační kniha o duševním zdraví vchází do prodeje.

Kateřina Gamal Richterová 19. 11. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.