Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

„Vytváří se pocit, že Morava je divočina plná hloupých alkoholiků v krojích,“ říká brněnský hudebník

 

petr konecny big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

27
října
2020

„Nelze přehlédnout, jak se stále uměle vytváří pocit, že když jedete na Moravu, dostanete se do prostředí divočiny plné hloupých alkoholiků v krojích. Folklóreček, vínečko. Přitom je to úplný nesmysl a jasný znak diskriminace,” říká pětadvacetiletý Petr Konečný z Brna. Morava je dle něj ve veřejném diskurzu a médiích mnohdy prezentována jako venkov, kde se nic neděje, nic hodnotného zde nevzniká a každý trochu schopný občan odtud uteče do Čech. Některé předsudky a stereotypy jsou velmi vžité a vytvářejí řevnivost především mezi Prahou a Brnem, ale i obecně mezi oblastmi Čech a Moravy. Tento rozkol bývá podporován i ve vyjádřeních některých politických představitelů.

„Jsem Moravan pocházející z velkoměsta s plně rozvinutou městskou kulturou, kde jsou lidové tradice snad hezkou vzpomínkou na minulé časy, ale nic, co by bylo rozhodující z hlediska každodennosti. To říkám jako folklorista se zkušeností hráče cimbálové muziky,” zmiňuje Petr jeden ze stereotypů. „V určitých situacích mluvím nářečně, ovládám však plně spisovný jazyk, disponuji znalostí několika dalších jazyků. Mám vysokoškolské vzdělání,” říká a dodává, že Morava také není vinařskou oblastí. Víno se pěstuje jen na jihu země a vaří se zde také různé druhy dobrého piva.

„Postrádám určitý respekt k tomu, že Morava je jednou ze tří tradičních zemí, ze kterých se skládá Česká republika, jak o tom hovoří ústava. Že to je specifická země se specifickým příběhem, do kterého patří třeba i ta lidová kultura, ale zároveň taky Komenský a Mendel,” shrnuje Petr, který se jako rodilý Moravák s nevhodnými poznámkami na adresu oblasti setkává celý život. Zároveň v diskuzích po přihlášení ke svému původu několikrát dostal nesmyslné nálepky související s údajnými snahami o separatismus.

Politika

Předsudky dle něj mnohdy zaznívají nejenom ve veřejné debatě, ale i ze strany médií a politiků. „Naposledy mě zvedl ze židle výrok exprezidenta Václava Klause, že na demonstraci na Letné byli za úplatu dováženi lidé z Moravy. Prostě někdo přivezl vesničany ,z Asie’. To je naprostá nehoráznost a důkaz despektu ke třem a půl milionům lidí,” upřesňuje.

Právě politika přitom dle něj může být jednou z příčin zmíněného rozkolu. „,Morava zvolila Zemana’ a podobně. Jasně, někde ta síla hlasů byla cítit a dá se to přesně spočítat, ale jinde to bylo úplně jinak. Žádná predispozice v tomto neexistuje. A pokud pro některé části Moravy platí, třeba pro bývalé Sudety, že nezvládly společenskou transformaci po Listopadu, tak to má být výzva pro odpovědné a zodpovědné. Vítám a podporuji jakoukoliv smysluplnou iniciativu, která pomůže zmírnit těžkou ránu, kterou těmto krajům zasadilo vyhnání milionů původních obyvatel,” dodává.

Cajzli

Jak to bývá, předsudky lze najít i na straně druhé. Češi bývají označováni za Cajzli, Čížky nebo Pepíky, kteří všude byli, vše znají a rádi s pivem v ruce poradí. „Horší je to v případě Pražáků, což jsou podle mínění některých ty největší ludry na světě. Namyšlení panáci. A to nemluvím o ,pražské kavárně’, to je úplné peklo,” přibližuje Petr s dovětkem, že osobně má mezi Čechy dobré přátele a s xenofobními stereotypy se neztotožňuje.

Rozmanitost

Na Moravě, stejně jako v jiných regionech, do dnešní doby přetrvávají určité unikátní zvyklosti či tradice, které mohou v moderní době působit cizorodě. „To není špatně, jak si někdo myslí. Rozmanitost je naším bohatstvím, nechtějme se o ně připravit,” myslí si Petr. Podle něj nemusí být jedinou cestou tyto odlišnosti stírat. Východiskem naopak může být uznání přirozené různorodosti a vzájemný respekt a obohacení.

„Obecně nesouhlasím s tím, aby byl něčí původ hendikepem. Seš Moravák? Zacifruj a zalez. Seš cigán? Zahrej cigánskou vypalovačku a vrať se do osady. V tomto máme jako společnost velké rezervy. To, že je někdo Moravák, ještě nic neříká o tom, jaký je jako jednotlivec, člověk,” říká. „Mám taky pocit, že se téma Moravy ve veřejné diskuzi hodně podcenilo. Určitě pomůže jakýkoliv kultivovaný pořad, debata, článek v novinách. Vím, že je tu spousta skvělých lidí, kteří umějí ,otevírat témata’. A tohle je podle mě téma, které stojí za to. Vždyť se týká tří a půl milionu lidí,” uzavírá.

Foto: Archiv Petra Konečného

Čtěte dále

Přináší vhled do života člověka s těžkým hendikepem. „Největší překážkou je nevědomost,“ říká

Čtyřiadvacetiletý Ondřej Mach z Pardubic se narodil s těžkým zdravotním postižením. Kromě Robertsonova syndromu se potýká s fokomelií, trombocytopenií a problémy s termoregulací. „Je to takový zvláštní balíček, který vždycky doktory přivádí k šílenství. Mám otočené kotníky, luxaci pravé kyčle, ruce mám kratší, nenatáhnu kolena. Na hlavě mám takové propadliny. 

Marie Škardová 24. 11. 2020

„Na děti z vyloučených lokalit se zapomnělo,“ říkají učitelé. Pro žáky sami sbírají techniku pro online výuku

Základní škola náměstí 28. října v Brně vzdělává především děti ze sociokulturně vyloučených lokalit. Většina z nich nemá doma techniku, skrze kterou by se mohly účastnit online výuky nebo si stahovat výukové materiály. „S kolegy jsme si řekli, že bychom rádi zkusili zajistit techniku sami. A tak jsme oslovili známé a kamarády přes sociální sítě a začali jsme pro naše žáky sbírat zařízení,“ vypráví vyučující Lukáš Severa. Přestože se jim za pouhé tři dny sešlo na patnáct kusů elektroniky, jako jsou počítače, smartphony či tablety, dětí, které by takové zařízení potřebovaly doma, je téměř stovka.

Kateřina Gamal Richterová 23. 11. 2020

„V Brně násilí z nenávisti oficiálně neexistuje, připadám si tam jako v 90. letech,“ říká advokátka Kalibová

Advokátka Klára Kalibová z poradny pro oběti předsudečného násilí In IUSTITIA má za sebou těžký případ brutálního napadení muže arabského původu, který vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Policie měla k dispozici videozáznam napadení, přesto veřejnost požádala o pomoc až několik měsíců po činu. Pachatelem je vyhlášený neonacista s bohatým trestním rejstříkem, přesto soud uvěřil jemu a jeho kamarádům, že se nejednalo o rasistický útok. Proč se v Brně daří krajně pravicové scéně? Ptali jsme se expertky, která hate crime a extremismus v Česku sleduje posledních šestnáct let.

Kateřina Čopjaková 20. 11. 2020

Vtíravé myšlenky na smrt rodičů. I to je obsedantně kompulzivní porucha. Vychází atlas duševního zdraví

„Magdalena mluví o životě s bipolární afektivní poruchou, Jana vypráví, jak zvládá hraniční poruchu osobnosti a Lada popisuje život s poruchou příjmu potravy. Jeden velmi speciální příběh je rozhovor s paní Marií, která přichází o paměť, má demenci. Ten je záměrně ponechaný v původním znění. Ukazuje, jak zásadní pro nás lidi paměť je a jak na to v běhu dní asi trochu ,zapomínáme',“ popisuje Jiří Pasz, fotograf a dokumentarista, obsah knihy Normální šílenství, kterou napsal společně s psycholožkou a neurovědkyní Adélou Plechatou. Popularizační kniha o duševním zdraví vchází do prodeje.

Kateřina Gamal Richterová 19. 11. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.