Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Bojoval se závislostí a dluhy. Díky stabilnímu bydlení se odrazil ode dna

 

domovnik kadan big

dedkovaCharlota Dědková
Autorka

Charlota Dědková (1994) vystudovala politologii Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se tématům souvisejícím s chudobou a sociálním začleňováním v Česku.

1
července
2020

Před deseti lety byl Štefan Makuňa na dně. Žil v jednopokojovém bytě v sociálně vyloučené lokalitě Kadaň - Prunéřov, navíc se potýkal se závislostí na pervitinu a několika exekucemi. Po rozchodu s přítelkyní se rozhodl, že svůj život změní. S pomocí sociálních pracovnic a města Kadaně získal důstojné bydlení v Prunéřově, a pokud bude na sobě dále pracovat, dostane možnost dosáhnout na byt přímo v centru města. Všechna jeho energie směřuje k jedinému cíli – být dobrým tátou pro svého malého syna.

Sociálně vyloučená lokalita Kadaň - Prunéřov vznikla v 90. letech a nachází se necelé dva kilometry za městem. Ve čtyřech bývalých nádražních budovách za monumentální prunéřovskou elektrárnou nyní žije zhruba 200 lidí, přičemž většina z nich sem byla před mnoha lety umístěna z důvodu neplacení dluhů vůči městu. Mezi ně patřil i Štefan Makuňa. Jeho finanční problémy mu neumožňovaly platit běžné komerční nájemné. Zápasil totiž s drogovou závislostí a své pohledávky hradil z půjček, které měl problémy splácet. „Byl jsem mladej a blbej,“ říká dnes s rozpačitým úsměvem.

Poté, co do jeho života vstoupila nová žena, se mu postupně podařilo zbavit se drog. Narodil se mu syn, který se okamžitě stal středobodem jeho života. S novou přítelkyní se po čase rozešli, pro Štefana Makuňu ovšem tato složitá životní kapitola znamenala nový start. S pomocí sociálních pracovnic se zapojil do systému prostupného bydlení, jehož prostřednictvím město Kadaň dává lidem v těžké životní situaci šanci na důstojné životní podmínky. „Požádal jsem holky ze sociálky, aby mi sepsaly žádost o byt. Tak mi s tím pomohly a dostal jsem se sem,“ vypráví. V návaznosti na nové zázemí vyhledal služby dluhové poradkyně, která mu pomohla dát dohromady návrh na oddlužení. V rámci insolvence zvládá své závazky úspěšně splácet.

Šance na lepší život

Kadaň si se sociálně vyloučenou lokalitou v Prunéřově dlouho nevěděla rady. Její představitelé se v roce 2011 obrátili na Agenturu pro sociální začleňování, která pomohla s vytvořením komplexního strategického plánu a zprostředkováním financí. Město nakonec zvolilo jako jeden z nástrojů řešení systém prostupného bydlení, který má celkem tři stupně a město s jeho využíváním počítá minimálně po dobu dvaceti let. Nájemníky si město nejdříve vyzkouší v bytech horší kategorie, a pokud se osvědčí, mají možnost dostat se z vyloučené lokality mezi majoritu v centru.

„Chtěli jsme zajistit, aby lidé ze sociálně vyloučené lokality měli šanci dostat se do normálního života. Prostupné bydlení se ukázalo jako dobrá cesta. První stupeň se zaměřuje na vytipování klienta v terénu,” vysvětluje starosta Kadaně Jiří Kulhánek. „Někteří v Prunéřově už bydlí v bytech té nejhorší kategorie, kde mají třeba společné sprchy. Tam člověk začíná. Když si začne plnit své základní povinnosti, například placení nájmu, posílání dětí do školy, řešení svých dalších dluhů, a pokud nějaké roky spolupracuje, má možnost postoupit do druhého stupně. Ten se také nachází v Prunéřově a je tam daleko kvalitnější bydlení,” pokračuje. „Pokud se mu daří i nadále, najde si práci, nemá dluhy a pečuje o děti, dostane možnost bydlet v Kadani. To jsme si už vyzkoušeli na několika případech a osvědčilo se nám to,“ dodává Kulhánek.

domovnik kadan 1

Hana Vaněčková

Aby vše fungovalo, jak má, musí být na klienty po celou dobu navázány sociální služby. Kromě terénních sociálních pracovnic v Prunéřově funguje také dluhová poradna nebo nízkoprahové centrum pro děti a mládež. „Pracujeme s rodinami i jednotlivci. Obracejí se na nás lidé, kteří mají zájem o sociální bydlení. Se správou bytů každého klienta konzultujeme. Pokud splňuje podmínky, není problém dát každému šanci žít důstojně,“ říká sociální pracovnice Hana Vaněčková. „Přidělením bytu to ale nekončí, sociální práce dále pokračuje. Klienti tady v Prunéřově ji potřebují. Pokud se dostanou do třetího stupně bydlení do Kadaně, snažíme se, aby byli trochu soběstačnější, ale i tak musí sociální práce pokračovat,“ dodává.

Dítě jako životní motivace

Sociální pracovnice pomohly i Štefanu Makuňovi, který se nyní dostal z prvního stupně bydlení do druhého. Kromě zpracování žádosti o byt mu pomohly sehnat si práci. Stal se z něj domovník – preventista a jeho úkolem je hlídat v Prunéřově dodržování pořádku. Občas řeší i konflikty mezi ostatními nájemníky nebo pomáhá správci s řešením různých závad v jednotlivých domech a bytech. „Dělám obchůzky, kontroluju chodby, jestli je tam čisto a pořádek, jestli někdo nenarušuje noční klid,“ popisuje náplň svých pracovních dní Štefan Makuňa.

Když zrovna nemá službu, snaží se co nejvíce věnovat synovi, se kterým se pravidelně stýká. V Prunéřově má k dispozici dětské hřiště, kde si často společně hrají, když je hezké počasí. Právě v možnosti vídat syna v normálním prostředí vidí největší změnu za poslední roky. „Změnilo se to, že si sem můžu vzít malého. Může tady být se mnou, jsou tu dobré hygienické podmínky a pořádek. Je tu čisto a je tu líp,“ popisuje, jak mu prostupné bydlení zlepšilo život.

Článek vyšel také na webu Agentury pro sociální začleňování.

Foto: Zdeněk Chaloupka 

Čtěte dále

„Než zlikvidovali Romy v Osvětimi, dědeček je slyšel zpívat,” říká David Kraus

Jarmila Vaňová, novinářka, která vyměnila žurnalistiku a tvorbu televizního národnostního pořadu za terénní sociální práci na nechvalně známém slovenském sídlišti Luník IX, svého rozhodnutí zpětně nelituje. Sama říká, že nešlo nedělat sociální žurnalistiku, když se každodenně setkávala s lidmi, kteří se nacházeli v zoufalé situaci a sami nevěřili, že se dá v jejich životě cokoliv změnit.


Rena Horvátová 25. 9. 2020

„Židé zabili Krista, proto jsou špatní. To jsou první vlaštovky antisemitismu,” upozorňuje analytička

Antisemitismus je na vzestupu v celé Evropě včetně Česka. „Asi 80 procent zaznamenaných incidentů v Česku probíhá na internetu,“ říká odbornice Ministerstva vnitra Veronika Roubíček Šternová a dodává: „Na tom je děsivé, že člověk na internetu projeví to, co v reálu schovává.“ V současnosti je v zemi asi 20 tisíc osob židovského původu a deset židovských obcí, přesto Roubíček Šternová označuje neznalost či nedostatek setkávání jako významný problém. Mezery vidí i ve vzdělávání: „Vykládání dějepisu ve školách je ve stylu úzkého pohledu na dějiny a to je zásadní chyba. 

Jiří Pasz 24. 9. 2020

Zemřela Erika Bezdíčková. Přežila holokaust díky dobrým andělům, i takoví žijí mezi lidmi

V sobotu večer zemřela ve věku nedožitých 89 let Erika Bezdíčková, jedna z nejvýraznějších domácích přeživších holokaustu. Jako 13letá byla odsunuta do Osvětimi, týrání v koncentračním táboře nakonec zázrakem přežila. V dubnu 1945 se jí podařilo utéct z pochodu smrti. Dva roky po válce přežívala na ulici a hledala své blízké. Přišla o celou rodinu, zůstala jí pouze jediná sestra. Klid neměla ani za komunistické totality, kdy těžko hledala práci a z politických důvodů se s ní rozvedl tehdejší manžel. O svém osudu dlouho nechtěla hovořit, přiměly ji k tomu až otázky jejích vnuků. Nakonec svůj životní příběh sepsala do knihy Mé dlouhé mlčení, která vyšla v roce 2010. S Olgou Sommerovou natočila několik dokumentárních filmů. Až do své smrti jezdila přednášet do škol po celém Česku, do Německa i Rakouska a pořádala autorská čtení ze své knihy. HateFree Culture letos poskytla rozhovor, který ...

Vladimír žije s paranoidní schizofrenií. S návratem na pracovní trh mu pomáhá Mlsná kavka

„Už jen při pohledu na tebe, má paní, se i Beyoncé bude stydět,“ oslavuje muž svou lásku světlé barvy pleti v chystaném bollywoodském filmu Khaali Peeli. Bollywood tak otevřeně ukazuje dlouhodobé protěžování světlé pleti, která je vnímána coby ideál krásy. Důraz na ni je kladen jak v dialozích, tak textech písní. Beyoncé, která má podle písně z nového filmu závidět ženské postavě její světlou pleť, přitom už loni vydala singl Brown Skin Girl, v němž oslavuje tmavou barvu pleti a který oslovil posluchače a hlavně posluchačky po celém světě. 

Kateřina Gamal Richterová 22. 9. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.