Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Vietnamští umělci sbírají recepty na polévku Pho. „Mění se stejně jako naše kultura v Česku,” říkají

 

pho umelci big

marie skardovaMarie Škardová
Autorka

Marie Škardová (*1985) vystudovala obor Informační zdroje a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se informační bezpečnosti, online komunikaci a nástrojům. V HFC se věnuje sociálním sítím a ověřování hoaxů.

17
dubna
2020

Rodiče Thi Anh Tuyet Nguyen pocházejí z Vietnamu, ona sama se v České republice narodila. Přes velmi odlišné kulturní zvyklosti se vietnamské komunitě v naší zemi obecně daří integrovat, a jak ukazuje například i současná společenská situace způsobená pandemií nemoci covid-19, dokáže nás svým přístupem i v mnohém obohatit. Méně viditelné je to, že řada prvků z původní kultury příchozích se také ztrácí. Na to chce poukázat projekt Zastavil se čas pěti mladých česko-vietnamských umělců, který kurátorovala Tamara Moyzes. „Spousta rodičů přijela na konci 80. let a přijeli z určitého Vietnamu. A oni se nám snaží o Vietnamu vyprávět, ale ten obraz, který nám předávají, je pořád o Vietnamu 80. a 90. let. Ale Vietnam se už dávno změnil,” vysvětluje studentka práv Tuyet pro HFC. Jako jednoduchý prostředek, kterým lze na tento fenomén poukázat, zvolili umělci známou polévku Pho. „Je to národní jídlo. Ale zajímavé je, že ve Vietnamu se jí jako snídaně, která se kupuje, téměř nikdo ji už vlastně doma nevaří. Ale rodiče nám Pho vařili k večeři a jako takové sváteční jídlo. A jak přijeli sem, tak si recepty o to víc upravují,” doplňuje Tuyet. Projekt má tak pomocí sdílení různých receptů ukazovat, jak se polévka, a spolu s ní zvyklosti ve vietnamské komunitě, mění. Polévka uvařená dle sesbíraných receptů bude poté distribuována lidem bez domova. 

Tak jako se vyvíjí Vietnam a Česká republika, změnou prochází i receptura na známou polévku Pho. Změna je také kulturní, ovlivněná dostupností surovin a zvyky. „Kromě samotné změny chceme také poukázat na to, jak se u nás Vietnamci začlenili. V dnešní době vidíme řadu známých lidí, kteří předávají recept na Pho. V poslední době jsem zahlédla například pořad s Romanem Paulusem. A je vidět ta změna. On například do vývaru dával mrkev a celer, což ve Vietnamu v původním receptu rozhodně není,” vysvětluje Tuyet. „Na tom lze jednoduše ukázat, jak se ty kultury prolínají, ovlivňují a dál mění,” dodává. 

Dvougenerační kuchařka

Máte váš vlastní recept na polévku Pho? Cílem projektu je sbírat recepty vietnamských i českých rodin, porovnávat je a na jejich základě pozorovat společenské změny. Všechny recepty pak budou zařazené do generační kuchařky, která vyjde v příštím roce pod záštitou galerie Artivist Lab. Prvních pět receptů pak představí umělci, kteří za projektem stojí. Každé úterý jeden z nich uvaří se svými rodiči polévku z jejich původní receptury. Jídlo poté bude za pomoci umělkyně Magdaleny Kwiatkowské a dalších dobrovolníků rozdáno lidem bez domova.

pho umelci 2

Zastavil se čas


„Vaření mělo původně probíhat v galerii Artivist Lab v Kampusu Hybernská, kde je možnost pěstovat i různé ingredience, ale situace se s ohledem na karanténu změnila. Nyní se pomyslně zastavil čas nám všem, všichni jsme uvěznění doma,” říká k tomu kurátorka projektu Tamara Moyzes pro HFC. „Proto jsme spolu s umělci vybrali tuto skupinu, která je nyní nejohroženější. My jsme všichni uzavření v karanténě a oni nemají kam jít,” dodává. V úterý 7. dubna tak Tuyet se svou maminkou navařily čtyřicet polévek pro lidi bez domova v Praze. Vaření a recepty dalších umělců můžete sledovat na facebookových stránkách projektu Zastavil se čas.

pho umelci 1

Most mezi kulturami



Mladí česko-vietnamští umělci, kteří za projektem stojí, vnímají svoji generaci jako most mezi kulturou svých rodičů a českou kulturou, kterou přijímají za vlastní. Ve svých dílech tak reflektují témata identity i rodinných vztahů, do kterých se tyto změny a rozdíly promítají. „Hodně se to podle mě odráží v tom kulturním střetu, kdy děti přijímají jistou mentalitu, která je v podstatě neslučitelná s tím, co od nás rodiče očekávají,” popisuje pro HFC Minh Thang Pham, který je jedním ze tří studentů Akademie výtvarných umění v Praze s vietnamským původem. „Ve Vietnamu je hodně důležitá rodina, kdežto na západě je spíš důraz na individualitu. Ve Vietnamu se, když to zobecním, dělají rozhodnutí ve prospěch rodiny. Takže se očekává, že syn bude nahrazovat otce a měl by uživit svou rodinu. V Česku je výchova liberálnější a rodiče dávají dítěti větší prostor se rozhodovat,” vysvětluje.

pho umelci 3

Typicky vietnamské

Projekt se zaměřuje na prvky vietnamské kultury, které by dle umělců neměly být zapomenuty nebo ztraceny. Které to jsou? „My se nyní věnujeme projektu, kde vaříme pro bezdomovce. Ve Vietnamu v podstatě nenajdete člověka bez domova. To je samozřejmě i nastavením sociálního systému, ale je to i samotnou mentalitou. Ve Vietnamu jsou lidé zvyklí starat se o svoji rodinu, ale i o své sousedy. Takže je například obvyklé, že v domě bydlí více generací, a když má někdo z příbuzenstva finanční problémy, tak ho vezmou k sobě domů. Ani není obvyklé posílat rodiče do domova důchodců,” myslí si Minh. Souhlasí s ním i další student Akademie výtvarných umění v Praze Duc Minh Vu: „Vietnamci jsou podle mě hodně kreativní a vynalézaví, dokáží se dobře adaptovat. Třeba v současné situaci šijí roušky a rozdávají kávu zdravotníkům, to si myslím, je takové typicky vietnamské, pomáhat druhým,” uzavírá.

Své recepty na polévku Pho můžete posílat až do 25. května na facebookovou stránku projektu nebo je sdílet s hashtagem #phovsem. 

Bio umělců a umělkyně

Thi Anh Tuyet Nguyen (*1996), Plzeň

Studentka práv, v současné době spolupracuje s vietnamskou studentskou kavárnou Anthill v Praze. Zúčastnila se různých projektů, jako například Evropský parlament mládeže či Pražský studentský summit, a organizovala kulturní večery zvyšující povědomí o vietnamské kultuře. Podílí se na vietnamském buddhistickém táboře Trai He Ve Nguon ve spolupráci s Institutem aplikovaného buddhismu v Německu.

Duc Minh Vu (*1995), Hof

Narozený ve Spolkové republice Německo ve městě Hof, žijící v České republice a je vietnamského původu. V současné době je studentem Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Intermédia II pod vedením Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové. Ve svých dílech zpracovává niterná témata, vztah ke světu a sobě samotnému.

Minh Thang Pham (*1996), Hai Phong

Narozený v Hai Phongu, se přestěhoval do České republiky, když mu byly dva roky. Otázka vykořeněnosti a ztráta původní kulturní identity se pro něj stává v rodinných vztazích nejcitlivější. Zkoumá rodinné vztahy prostřednictvím videoprojektů nebo jazykem performativního umění. Mezi jeho nejnovější projekty patří například site-specific instalace v obchodech s potravinami vedené Vietnamci v Čechách, avšak tento druh instalace uskutečnil i v Á Space v Hanoji. Je studentem Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru Malby II pod vedením Vladimíra Skrepla.

Foto: Zastavil se čas

 

Čtěte dále

Přináší vhled do života člověka s těžkým hendikepem. „Největší překážkou je nevědomost,“ říká

Čtyřiadvacetiletý Ondřej Mach z Pardubic se narodil s těžkým zdravotním postižením. Kromě Robertsonova syndromu se potýká s fokomelií, trombocytopenií a problémy s termoregulací. „Je to takový zvláštní balíček, který vždycky doktory přivádí k šílenství. Mám otočené kotníky, luxaci pravé kyčle, ruce mám kratší, nenatáhnu kolena. Na hlavě mám takové propadliny. 

Marie Škardová 24. 11. 2020

„Na děti z vyloučených lokalit se zapomnělo,“ říkají učitelé. Pro žáky sami sbírají techniku pro online výuku

Základní škola náměstí 28. října v Brně vzdělává především děti ze sociokulturně vyloučených lokalit. Většina z nich nemá doma techniku, skrze kterou by se mohly účastnit online výuky nebo si stahovat výukové materiály. „S kolegy jsme si řekli, že bychom rádi zkusili zajistit techniku sami. A tak jsme oslovili známé a kamarády přes sociální sítě a začali jsme pro naše žáky sbírat zařízení,“ vypráví vyučující Lukáš Severa. Přestože se jim za pouhé tři dny sešlo na patnáct kusů elektroniky, jako jsou počítače, smartphony či tablety, dětí, které by takové zařízení potřebovaly doma, je téměř stovka.

Kateřina Gamal Richterová 23. 11. 2020

„V Brně násilí z nenávisti oficiálně neexistuje, připadám si tam jako v 90. letech,“ říká advokátka Kalibová

Advokátka Klára Kalibová z poradny pro oběti předsudečného násilí In IUSTITIA má za sebou těžký případ brutálního napadení muže arabského původu, který vznáší mnoho zneklidňujících otázek. Policie měla k dispozici videozáznam napadení, přesto veřejnost požádala o pomoc až několik měsíců po činu. Pachatelem je vyhlášený neonacista s bohatým trestním rejstříkem, přesto soud uvěřil jemu a jeho kamarádům, že se nejednalo o rasistický útok. Proč se v Brně daří krajně pravicové scéně? Ptali jsme se expertky, která hate crime a extremismus v Česku sleduje posledních šestnáct let.

Kateřina Čopjaková 20. 11. 2020

Vtíravé myšlenky na smrt rodičů. I to je obsedantně kompulzivní porucha. Vychází atlas duševního zdraví

„Magdalena mluví o životě s bipolární afektivní poruchou, Jana vypráví, jak zvládá hraniční poruchu osobnosti a Lada popisuje život s poruchou příjmu potravy. Jeden velmi speciální příběh je rozhovor s paní Marií, která přichází o paměť, má demenci. Ten je záměrně ponechaný v původním znění. Ukazuje, jak zásadní pro nás lidi paměť je a jak na to v běhu dní asi trochu ,zapomínáme',“ popisuje Jiří Pasz, fotograf a dokumentarista, obsah knihy Normální šílenství, kterou napsal společně s psycholožkou a neurovědkyní Adélou Plechatou. Popularizační kniha o duševním zdraví vchází do prodeje.

Kateřina Gamal Richterová 19. 11. 2020

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.