Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Slova o kravíně se netýkala jihlavského bytu, potvrdil tlumočník Primy

 

homsi big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

15
února
2016

Televize Prima odvysílala 11. února v hlavní zpravodajské relaci reportáž týkající se iráckých běženců, kteří do České republiky před několika týdny přijeli za pomoci Nadačního fondu Generace 21. Reportáž přinesla vyjádření jednoho z mužů, který v ní odmítá městem Jihlavou nabízené ubytování se slovy, že než aby žil v přemalovaném kravíně, raději odejde zpět do Iráku. Na nejasnosti kolem reportáže a zejména o překladu vyřčené věty jsme informovali o den později. Objevilo se totiž video z mobilního telefonu, které natáčení rozhovoru zaznamenává a zachycuje prokazatelně chybný překlad tlumočníka.

TV Prima se proti nařčení z manipulace reportáže ohradila už v tiskovém prohlášení šéfky zpravodajství Jitky Obzinové, které Obzinová rozeslala médiím a zveřejnila na svém FB. Současně už v pátek televize uvedla na Facebooku, že následující den zveřejní rozhovor v původním znění, kde dokáže, že muž inkriminovanou větu skutečně řekl. V sobotní hlavní zpravodajské relaci věnovala tématu hned tři reportáže. V té první skutečně odvysílala větu, kde pan Batto podle titulkového překladu Primy říká: „Pokud bych měl bydlet na nějaké ubytovně, a teď se nezlobte, která by měla vypadat jako nějaká stáj pro zvířata a byla jen vymalovaná, aby vypadala lépe, tak tam bych prostě nebyl. To bych se raději vrátil.“ V následující reportáži pak FTV Prima vystavila kritice bývalé kolegy novináře, kteří televizi kritizovali v komentářích na Facebooku. 

Pokud se ale podíváme na citovanou větu, kde padají slova o stáji pro zvířata, všimneme si, že sémanticky nesedí do kontextu zpochybňované reportáže z 11. února, podle které měl pan Batto nabízený jihlavský byt odmítnout připodobněním ke kravínu. Věta však vypadá jako hypotetická úvaha na hypotetickou otázku redaktora. Ta ale (přesto, že Prima slíbila odvysílat „rozhovor v původním znění“ - rozhovor se většinou skládá z otázky a odpovědi) odvysílána nebyla. Na rostoucí pochybnosti (i z dalších důvodů), jsme reagovali následující den v našem FB postu. Později během dne zveřejnil server iDnes bez silnějšího povšimnutí veřejnosti video, které o den dříve jako důkaz televize odvysílala v hlavním zpravodajství. Video má však trochu delší stopáž a přináší pár vteřin před odvysílanou pasáží. Z ní je pak zřejmé, že pan Batto o kravíně v souvislosti s bytem v Jihlavě nemluvil. 

To, že se jednalo o hypotetickou otázku na hypotetickou odpověď (a byl při ní použit podmiňovací způsob – nemohlo se tedy jednat o popis aktuálního stavu) dnes emailem potvrdil také Adam Homsi, tlumočník, který v sobotní reportáži větu z arabštiny do češtiny na kameru převáděl. Sám uvádí, že na to FTV Prima upozornil. Jeho vyjádření emailem citujeme v původním znění:

V TV Prima v rámci kontrolního tlumočení jsem udělal svou práci, tzn. tlumočil jsem to, co říká tlumočník i uprchlík v arabštině do češtiny. Z toho jasně vyplynulo, že uprchlík zdůraznil jednou či dvakrát, že mu skutečně jde o hlavně o kvalitu bydlení než se usadí a zapojí do normálního života. Konkrétně říkal následující: "bydlení, které vypadá nebo by vypadalo jako přetřený kravín či stáj, by nebylo vyhovující, a v takovém případě by se určitě odstěhovali pryč...", dokonce se mě Prima na to ptala výslovně zda to bylo v podmiňoacím způsobu myšleno nebo šlo o popis skutečného stavu, a já odpověděl, že jde o obecnou řeč míněnou v podmiňovacím způsobu. Tlumočník při rozhovoru otázku bydlení několikrát zdůrazňoval přestože uprchlík to v některých případech ani nezmínil, a na toto se mě v Prima TV také ptali a já to potvrdil, že si v podstatě trochu přidával od sebe, ale že nicméně tlumočil dobře v rámci kontextu.

Z výše uvedené výpovědi tlumočníka je zřejmé, že si FTV Prima byla manipulace vědoma, přesto na to v reportáži neupozornila. O dalších okolnostech natáčení reportáže napsala ve svém textu také redaktorka Katolického týdeníku Alena Scheinostová na základě výpovědí přítomných osob.  

Nové skutečnosti, které se každým dnem objevují, pochybnosti o správnosti reportáže a domněnky o její závažné manipulaci prohlubují. Reportáží se bude podle serveru Lidovky.cz zabývat také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 

Foto: Repro FTV Prima

Čtěte dále

Někteří vidí za zimní kuklou islamizaci. „Funkčnost je pro nás důležitější než předsudky,“ reaguje firma

Česká firma Crawler specializující se na kvalitní a funkční oblečení z merino vlny uvedla před Vánoci na trh novinku, Ninja kuklu. Kukla je tvarovaná tak, aby v zimním počasí spolehlivě kryla uši, spánky, dutiny i krk. Lze ji nosit i přes nos a v současné době využít jako roušku. Funkční design výrobku však kromě zájmu vzbudil i negativní pozornost. Někteří uživatelé totiž mají dojem, že kukla připomíná tradiční pokrývku muslimských žen. „Jako sorry, ale já vidím hidžáb, co nosí islámské a arabské ženy. Tohle fakt na svých dětech, a priori dcerách, fakt nechci,” vyjádřila se v komentářích Veronika. „Přesně, souhlas. Jako první mě napadla pomalá cílená islamizace, která s lyžařskou kuklou nemá nic společného,” souhlasil s Veronikou Miroslav. Svůj názor přidal do diskuze také Zdeněk: „To bych navlíknul na palici výrobci a poslal je okamžitě z tohoto státu do tý prde ...

Český top manažer dál velebí Ghanu. Spolu s českou ambasádou vybudovali drůbežárnu. Věnovali ji uprchlíkům

Českého top manažera před několika lety vyhoření i zdravotní problémy přivedly k razantní proměně životního stylu. Vedle práce pro korporace se rozhodl své vydělané peníze investovat do bohulibých projektů v západoafrické Ghaně, která ho kdysi při dovolené učarovala. Tím posledním je vybudování drůbeží farmy v táboře pro uprchlíky ze sousedního Pobřeží slonoviny, která jim zajistí stabilní přijem a pomůže i místním podnikatelům v přístupu ke kvalitnímu masu.

Lukáš Houdek 20. 12. 2020

„Byl to osud. Můj život je tu plný,“ říká Vishwanatan, sociální pracovník, který na Ostravsku pracuje s Romy

Je to právě 30 let, co žije Ind Kumar Vishwanathan v Česku a zakládá zde komunitní projekty. Ještě jako učitel fyziky spoluzakládal Anglicko-české gymnázium v Olomouci. Když vypravil do světa první maturanty, postihly Česko v roce 1997 ničivé povodně a on přesídlil do unimobuňky k vystěhovaným Romům v Ostravě. Během prvního půl roku jejich děti přešly ze zvláštní školy na klasickou základku a Viswanathan od učitelství k sociální práci. Přes 20 let bojuje o bývalou hornickou osadu Bedřiška, 18 let je součástí Vesničky soužití a 15 let podporuje v úsilí o odškodnění nuceně sterilizovaných romských žen. Jeho mottem je participace, inspirací slavná esej Václava Havla Moc bezmocných a snem proměna Bedřišky na sociální bytové družstvo.

Kateřina Čopjaková 18. 12. 2020

Vzepřela se rodině. Odmítla domluvený sňatek a vystudovala vysokou. „Matka mě vyhodila z domu,“ říká

Pětadvacetiletá Falatka Biháriová je olašská Romka. Matka ji chtěla podle zvyklostí některých olašských Romů v 17 letech provdat za Falatčina o dva roky staršího bratrance, s nímž se znala od dětství, to však Falatka odmítla. „Nelíbilo se mi, že bych si měla vzít někoho z rodiny. Navíc jsem nechtěla být služkou, uklízet, vařit a starat se o manžela, vydělávat peníze. Chtěla jsem žít svůj život a svůj sen, tedy vystudovat vysokou školu a učit se jazyky, aby ze mě něco bylo,“ vysvětluje Falatka, proč se vzepřela rodině a odmítla svatbu. „Za to, že jsem zostudila svoji rodinu, mě matka vyhodila z domu.“

Kateřina Gamal Richterová 16. 12. 2020

Poukazují na to, jak média a politici téma uprchlíků zneužívají, a manipulují s veřejným míněním podle toho, jak zrovna potřebují. „Vždy se najde vhodný způsob jak vyvolat u lidí nenávist“ říká frontman kapely Smola a Hrušky Spoko. Singl se tak připojuje k odkazu britské zpěvačky a raperky M.I.A. či americké kapely Imagine Dragons, kteří reflektují momentální společenskou situaci a poukazují na snahu obyčejných lidí opět získat svůj původní život.

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.