Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Slova o kravíně se netýkala jihlavského bytu, potvrdil tlumočník Primy

 

homsi big

hatefreeHateFree Culture
Autor

Článek redakce HateFree Culture.

15
února
2016

Televize Prima odvysílala 11. února v hlavní zpravodajské relaci reportáž týkající se iráckých běženců, kteří do České republiky před několika týdny přijeli za pomoci Nadačního fondu Generace 21. Reportáž přinesla vyjádření jednoho z mužů, který v ní odmítá městem Jihlavou nabízené ubytování se slovy, že než aby žil v přemalovaném kravíně, raději odejde zpět do Iráku. Na nejasnosti kolem reportáže a zejména o překladu vyřčené věty jsme informovali o den později. Objevilo se totiž video z mobilního telefonu, které natáčení rozhovoru zaznamenává a zachycuje prokazatelně chybný překlad tlumočníka.

TV Prima se proti nařčení z manipulace reportáže ohradila už v tiskovém prohlášení šéfky zpravodajství Jitky Obzinové, které Obzinová rozeslala médiím a zveřejnila na svém FB. Současně už v pátek televize uvedla na Facebooku, že následující den zveřejní rozhovor v původním znění, kde dokáže, že muž inkriminovanou větu skutečně řekl. V sobotní hlavní zpravodajské relaci věnovala tématu hned tři reportáže. V té první skutečně odvysílala větu, kde pan Batto podle titulkového překladu Primy říká: „Pokud bych měl bydlet na nějaké ubytovně, a teď se nezlobte, která by měla vypadat jako nějaká stáj pro zvířata a byla jen vymalovaná, aby vypadala lépe, tak tam bych prostě nebyl. To bych se raději vrátil.“ V následující reportáži pak FTV Prima vystavila kritice bývalé kolegy novináře, kteří televizi kritizovali v komentářích na Facebooku. 

Pokud se ale podíváme na citovanou větu, kde padají slova o stáji pro zvířata, všimneme si, že sémanticky nesedí do kontextu zpochybňované reportáže z 11. února, podle které měl pan Batto nabízený jihlavský byt odmítnout připodobněním ke kravínu. Věta však vypadá jako hypotetická úvaha na hypotetickou otázku redaktora. Ta ale (přesto, že Prima slíbila odvysílat „rozhovor v původním znění“ - rozhovor se většinou skládá z otázky a odpovědi) odvysílána nebyla. Na rostoucí pochybnosti (i z dalších důvodů), jsme reagovali následující den v našem FB postu. Později během dne zveřejnil server iDnes bez silnějšího povšimnutí veřejnosti video, které o den dříve jako důkaz televize odvysílala v hlavním zpravodajství. Video má však trochu delší stopáž a přináší pár vteřin před odvysílanou pasáží. Z ní je pak zřejmé, že pan Batto o kravíně v souvislosti s bytem v Jihlavě nemluvil. 

To, že se jednalo o hypotetickou otázku na hypotetickou odpověď (a byl při ní použit podmiňovací způsob – nemohlo se tedy jednat o popis aktuálního stavu) dnes emailem potvrdil také Adam Homsi, tlumočník, který v sobotní reportáži větu z arabštiny do češtiny na kameru převáděl. Sám uvádí, že na to FTV Prima upozornil. Jeho vyjádření emailem citujeme v původním znění:

V TV Prima v rámci kontrolního tlumočení jsem udělal svou práci, tzn. tlumočil jsem to, co říká tlumočník i uprchlík v arabštině do češtiny. Z toho jasně vyplynulo, že uprchlík zdůraznil jednou či dvakrát, že mu skutečně jde o hlavně o kvalitu bydlení než se usadí a zapojí do normálního života. Konkrétně říkal následující: "bydlení, které vypadá nebo by vypadalo jako přetřený kravín či stáj, by nebylo vyhovující, a v takovém případě by se určitě odstěhovali pryč...", dokonce se mě Prima na to ptala výslovně zda to bylo v podmiňoacím způsobu myšleno nebo šlo o popis skutečného stavu, a já odpověděl, že jde o obecnou řeč míněnou v podmiňovacím způsobu. Tlumočník při rozhovoru otázku bydlení několikrát zdůrazňoval přestože uprchlík to v některých případech ani nezmínil, a na toto se mě v Prima TV také ptali a já to potvrdil, že si v podstatě trochu přidával od sebe, ale že nicméně tlumočil dobře v rámci kontextu.

Z výše uvedené výpovědi tlumočníka je zřejmé, že si FTV Prima byla manipulace vědoma, přesto na to v reportáži neupozornila. O dalších okolnostech natáčení reportáže napsala ve svém textu také redaktorka Katolického týdeníku Alena Scheinostová na základě výpovědí přítomných osob.  

Nové skutečnosti, které se každým dnem objevují, pochybnosti o správnosti reportáže a domněnky o její závažné manipulaci prohlubují. Reportáží se bude podle serveru Lidovky.cz zabývat také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. 

Foto: Repro FTV Prima

Čtěte dále

Salim Murad: Největšími fanoušky imigrace jsou firmy

Doktor Salim Murad se věnuje výzkumu a výuce politologie, společenských věd a migrace na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Vedle budoucích českých učitelů vyučuje americké studenty na New York University Prague a v rámci mezinárodního magisterského programu EMMIR (European Master in Migration and Intercultural Relations, který sdružuje síť univerzit z Německa, Norska, Česka, Ugandy, Súdánu, jižní Afriky a Slovinska).


Jan Schroth 24. 3. 2017

Grandhotel Cosmopolis přijíždí do Prahy!

Od pondělí 27. března do středy se ve foyer pražské Národní technické knihovny zabydlí kolektiv známého augsburgského Grandhotelu Cosmopolis. Přijďte společně vařit, obědvat, diskutovat, poslouchat hudbu nebo se nechat zkrášlit ve speciálním salónu krásy. V pondělí 27. března od 18:00 pak proběhne ve Veletržním paláci diskuse s názvem Má umění společenskou odpovědnost? Vstup zdarma.


HateFree Culture 24. 3. 2017

Tábor v Letech: Svědectví, o kterých se nemluví

Minulý týden jsme si připomněli smutné výročí zřízení Protektorátu Čechy a Morava z roku 1939 nacistickým Německem. Jeho představitelé po celé období trvání Protektorátu porušovali ustanovení dosavadní československé ústavy týkající se lidských práv a kromě závažných diskriminačních předpisů směřujících proti Židům se tehdejší vláda v čele s Rudolfem Beranem v područí Německa snažila vypořádat také s osobami žijícími na okraji společnosti. Pro tyto účely vznikl v roce 1940 v Letech u Písku tábor, zpočátku definovaný jako pracovní, později sběrný. 


Renata Berkyová 21. 3. 2017

Michal Ďorď: Klienti dětských domovů často končí na ulici

Osmadvacetiletý Michal Ďorď prožil své dětství v dětském domově ve Frýdlantu v Čechách. Následně vystudoval mezinárodní vztahy, později pracoval na Úřadě vlády ČR a v Otevřené společnosti. Dnes je členem vládního Výboru pro práva dítěte a s dalšími kolegy, kteří mají za sebou zkušenosti z dětského domova, založil před pěti lety organizaci Vteřina poté, která se snaží poměry dětí v ústavní péči zlepšit.


Lukáš Houdek 21. 3. 2017

Poukazují na to, jak média a politici téma uprchlíků zneužívají, a manipulují s veřejným míněním podle toho, jak zrovna potřebují. „Vždy se najde vhodný způsob jak vyvolat u lidí nenávist“ říká frontman kapely Smola a Hrušky Spoko. Singl se tak připojuje k odkazu britské zpěvačky a raperky M.I.A. či americké kapely Imagine Dragons, kteří reflektují momentální společenskou situaci a poukazují na snahu obyčejných lidí opět získat svůj původní život.

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.