Blog Nadpis

Příběhy, články a rozhovory

Otazníky kolem reportáže Primy o Iráčanech

 

prima alena big

scheinostovaAlena Scheinostová
Autor

Redaktorka Katolického týdeníku. Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě UK v Praze. Věnuje se zejména tématům rodiny, společnosti, menšin, umění a kontemplace.

13
února
2016

Mediální manipulace, nevděční přistěhovalci, anebo neobratnost obyčejných lidí, kteří „neumějí chodit“ v mediálním provozu? Tyto a mnohé další otázky vzbouzí kauza kolem reportáže Bohumila Rouba pro TV Prima o irácké rodině Battových v Okrouhlíku u Jihlavy.

Reportáž odvysílaná v hlavní zpravodajské relaci Primy 11. února je uvedena tvrzením o „velkém rozčarování“ rodiny Battových. Jihlavská radnice jim nabídla byty, kam by se mohli přestěhovat z prozatímního ubytování v rekreačním objektu na Okrouhlíku, ale ty se jim údajně „vůbec nelíbí“, a pokud jim prý nebude nabídnuto „důstojnější bydlení“, chtějí se vrátit „zpět do rodné vlasti“. Reportážní sestřih začíná zdůrazněním, že rodina nosí značkové oblečení a brýle, děti si hrají s tablety. Hlava rodiny Georgis Batto poté hovoří o dobrém živobytí, které měli „předtím“. Reportér uvádí, že do ČR přiletěla rodina v počtu sedmnácti osob, přesídlení že financovali čeští křesťané (to je ilustrováno záběrem osob v lavicích v historickém kostelním interiéru). Informuje, že jihlavská radnice nabídla Iráčanům byty v centru, jež se však osloveným „vůbec nelíbily“, následuje střih na pracovnici tamního Centra multikulturního vzdělávání Danu F., jež říká, že byty jsou krásné a sama by v nich ráda bydlela. Tento záběr střídají slova Georgise Batty, že bydlení je pro rodinu nejdůležitější. „Než abychom bydleli v přemalovaném kravíně, tak to se raději vrátíme do Iráku,“ tlumočí jeho slova komentátor, zatímco na obrazovce běží záběry bytových domů. Mluvčí Magistrátu města Jihlavy Radek Tulis vzápětí říká, že pokud byty nebudou vyhovovat, organizátoři integrace Iráčanů mohou oslovit soukromé majitele. Hader Batto, jiný člen rodiny, poté do kamery říká, že má příbuzné v jiných zemích světa a „všude o ně bylo lépe postaráno“. Tolik TV Prima.

Záhy po odvysílání reportáže se ostře ohradil nejen Nadační fond Generace 21, který přesídlení a integraci Iráčanů se souhlasem české vlády organizuje, zajišťuje a také financuje, ale na nesrovnalosti upozornili též pracovníci HFC. „Abychom mohli porovnat, co bylo uprchlíky skutečně na kameru vyřčeno, a o čem Prima TV reportovala, požádali jsme televizi o poskytnutí hrubého materiálu – z reportáže není možné vyjádření uprchlíků dekódovat,“ uvedl NF Generace 21 v tiskovém prohlášení z 12. února. „Hrubý materiál nám reportér TV Prima Bohumil Roub odmítl poskytnout. Jeden z uprchlíků však má část rozhovoru, v níž se údajně mluví o ‚přemalovaném kravíně‘ a ‚okamžitém odjezdu zpět do Iráku‘, nahránu v mobilním telefonu. Z nahrávky jasně vyplývá, že uprchlíkovi Prima TV vložila do úst simultánní překlad, který je nepravdivý. Důvodem je pravděpodobně nesprávný překlad tlumočníka, který s redaktorem přijel.“ 

Podle několika na sobě nezávislých překladů, jež pro NF Generace 21 i pro HFC pořídili různí překladatelé včetně rodilých mluvčích, je odpovídající převod promluvy v arabštině takovýto: „Přišli jsme sem a opravdu tu máme (silnou) vůli žít, opravdu vidíme během těch pěti dní, že jsou tu dobří lidé – pomáhají ostatním, zajišťují pro nás vše. Naším cílem je, aby bylo pro nás ubytování vhodné. Další věci si zajistíme sami, protože jsme sem přijeli pracovat a ne dostávat jídlo a pití zadarmo. My máme zkušenosti, přijeli jsme pracovat. Každý z nás má odborné zkušenosti. V budoucnu si zajistím své potřeby, abych uživil svou rodinu a děti. Já jsem sem přijel a byl jsem překvapen, že máme nevhodné bydlení. Nesouhlasím s tím (neunesu to).“ Slova o kravíně ani o návratu do Iráku nepadla. NF Generace 21 přesto požádal českou veřejnost o pochopení a o to, aby „neodsuzovala uprchlíky podle této reportáže“, a tlumočil též shodnou prosbu uprchlíků z Okrouhlíku i osobní omluvu Georgise Batta „za případná nevhodná vyjádření“ a za to, že „bulvárnímu novináři dali příležitost takto překroutit realitu.“

Iniciativa HFC označila reportáž Primy za „závažnou manipulaci“. TV Prima však oponuje veřejným prohlášením, že „v reportáži byly uvedeny pravdivé a relevantní informace podpořené překladem soudního tlumočníka arabského jazyka Ing. Naziha Albahriho“, reakci NF Generace 21 komentovat odmítla. Přidala však tvrzení reportéra Bohumila Rouba, že na něj vzápětí po pořízení materiálu „představitelé multikulturního centra a pak nadačního fondu Nová generace 21 tlačit, abychom reportáž na téma nevyhovující bydlení nevysílali.“ Po vyvolání veřejného pobouření vůči Battovým, TV Prima i HFC pak Zprávy Prima přislíbily na svém Facebooku, že dnes večer odvysílají „rozhovor v původním znění, ať si arabisté mohou sami udělat obrázek o tom, jak naše televize nic nemanipuluje“.

A nyní přistupme k otázkám. Pomiňme, že redaktor Roub neví, jak se jmenuje nadační fond, který přesídlení organizuje, a tituluje jej „Nová generace 21“, ačkoliv i to je v daných souvislostech příznačné a oslabuje to důvěru v jeho informovanost v celém případu; připomeňme jen, že práci tohoto reportéra již už v minulosti provázely kontroverze, jež řešila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (např. v roce 2014 šlo o kauzu cyklu Kam se jiní bojí, tisková zpráva RRTV). Berme v potaz především základní premisy, jež je třeba nespouštět ze zřetele:

  • Celkový záznam z Okrouhlíku má pouze TV Prima a je věcí důvěry, zda předkládá surový, nebo upravený materiál. Je otázkou, proč jej redakce neposkytla dříve (například na žádost NF Generace 21) a proč se o něm v první reakci nezmínila.
  • Běžný spotřebitel médií, ale ani většina novinářů včetně mé osoby a osoby Bohumila Rouba nerozumí arabsky, je tedy opět věcí důvěry, jak překladatel/é záznam přeloží. 
  • Mediální výstupy (reportáže, rozhovory, články) jsou vždy výsledkem výběru. Ten se provádí vždy s určitým záměrem, přes veškerou případnou snahu o objektivitu: buď je hlavním vodítkem snaha o vyrovnanost či vědomí zodpovědnosti vůči veřejnosti či dotčeným osobám, anebo takový či jiný záměr.
  • Lidé, kteří nejsou zvyklí hovořit do médií, často zcela důvěřují redaktorovi a „nestylizují“ své odpovědi a reakce tak, aby nebylo možné je nějak „chytit za slovo“.
  • Jak TV Prima, tak HFC a další subjekty zakládají své výhrady i obranu pouze na zprostředkovaných informacích. TV Prima má slovo svého redaktora a svých překladatelů, HFC svědectví lidí z místa.

Zástupci NF Generace 21 a Centra multikulturního vzdělávání hovoří o stylu práce redaktora TV Prima tak, že vyvstávají pochybnosti o jeho profesionalitě. Cestou na Okrouhlík se s kameramanem například podle nich zmýlili v lokalitě, a přijeli tak později, než bylo domluveno. Na Okrouhlíku poté měli strávit asi dvě hodiny, kdy mluvili s rodinou Battových a dalšími Iráčany, které nadační fond přivezl již 24. ledna. Dana F. z Centra multikulturního vzdělávání uvádí, že když v den natáčení přišla na Okrouhlík, kde s imigranty pravidelně pracuje, byla přítomností novinářů překvapena a zaskočena byla též jejich otázkami, jež na ni okamžitě směřovali. „Hned mě oslovili a tvrdili mi, že Battovi říkají, že se jim nabídnuté byty nelíbí, což mě zaskočilo, protože rodina se chová velmi vděčně a neslyšela jsem je na nic si stěžovat ani se vyjadřovat v tomto smyslu,“ řekla pro HFC Dana F. „Novináři mi řekli, že nabídnuté byty jsou prý ošklivé, a já oponovala, že jsou pěkné a že bych tam sama klidně bydlela. Na jejich žádost jsem pak totéž zopakovala na kameru.“

Georgis Batto hovoří arabsky a částečně anglicky, na Okrouhlíku je trvale přítomný překladatel. TV Prima využila vlastního tlumočníka. Zda překládal odpovídajícím způsobem, nemůže Dana F. jako neznalá arabštiny doložit. Ve chvílích, kdy byla nahrávání přítomná, Nazih Albahri arabské promluvy Battových ochotně do češtiny překládal, ne tak ty, jejichž ekvivalent předtím zazněl od Battových anglicky. Co se týká bytu, podle Dany F. před ní Georgis Batto opakovaně vyjádřil pouze starost, jak bude rodina bydlet ve starých bytových domech se schodištěm, když jeho žena má po zranění sníženou schopnost chůze. „Že by měli příbuzné jinde ve světě, jak údajně říká jeden ze synů pana Batty v reportáži, to jsem od nich nikdy neslyšela,“ říká pracovnice Centra multikulturního vzdělávání a připomíná důležitý fakt, že Battovi nerozuměli tomu, co překladatel uváděl jako český ekvivalent jejich slov. Podle ní novináři na Okrouhlíku především „vytvořili velmi nervózní atmosféru“ a není vyloučené, že – zazněla-li nevhodná vyjádření – oslovení k nim mohli být novináři vyprovokováni, stejně jako ona k hodnocení nabídnutých bytů.

Také výpověď ředitele NF Generace 21 Jana Talafanta, který strávil po reportáži v TV Prima celý den na Okrouhlíku, aby co nejpřesněji zjistil, co se stalo, vznáší o práci redaktora Rouba otazníky. „Z dvouhodinového reportážního pobytu si vybrali přesně, co chtěli,“ komentuje pro HFC. Nevylučuje, že v některé chvíli návštěvy padlo přirovnání ke kravínu, podle jeho zjištění však šlo o odpověď na návodné otázky reportéra, za jakých okolností by se rodina vrátila do Iráku. „Navíc podle našich překladatelů, s nimiž jsme to konzultovali, zná arabština pouze slovo, jež v češtině znamená spíš ‚stáj‘,“ upozornil Talafant. Georgisovi Battovi údajně hotovou reportáž po odvysílání pustili a přeložili, co Iráčanům překladatel vložil do úst, a Batto reagoval zděšením a lítostí. „Opakoval, že novinářům mnohokrát zdůraznil, jak je za českou pomoc vděčný. Totéž tito lidé od začátku zdůrazňují stále dokola i nám,“ říká Talafant. 

Případný návrat rodiny do Iráku by byl ostatně možný, jen kdyby Battovi sami chtěli. To však není pravděpodobné. Nejenže tuto možnost sami vícekrát odmítli, ale ve své původní zemi přišli o všechno a poslední rok trávili v uprchlických táborech a provizorních ubytováních. V pasáži, kde Georgis Batta mluví o svém „životě snů“, hovoří o životě před válkou. Jeho špatná situace a osobní pronásledování rodiny byly také důvodem, proč jim byl v Libanonu udělen status uprchlíků UNHCR, a proč si je tedy k přesídlení vybrala česká vláda. „V České republice už Battovi požádali o azyl, a tudíž o něj ani nemohou žádat v jiné zemi EU,“ podotýká Jan Talafant. Jak dodává, zájemci o přesídlení v rámci daného projektu NF Generace 21 na záchranu 153 iráckých křesťanů jsou vybíráni podle potřebnosti, nikoliv podle toho, jak jsou „vychovaní“. „Tito lidé byli v přímém ohrožení života a my si stojíme za tím, že bylo správné jim a jejich dětem životy zachránit,“ připojuje Talafant. 

Battovi se mohou z Okrouhlíku stěhovat po získání azylu. V příštím týdnu za nimi dorazí ještě osm lidí z jejich širší rodiny. Pak bude na nich, kde se rozhodnou bydlet. Bydlení a integraci všech 153 přesídlenců během prvního roku finančně podporuje nadační fond, jenž získává prostředky z darů. I byty nabízené městem Jihlavou jsou poskytnuty jako standardní nájem, nikoli zadarmo. „Byli bychom rádi, kdyby radnice pochopila, že si její nabídky vážíme a že ji Battovi nepřijali tak, jak to vyznělo v reportáži,“ podotýká Dana F. Půjdou-li Iráčané do obecního, nebo do soukromého bydlení, tak jako tak se počítá s tím, že po nalezení zaměstnání si budou nájemné hradit sami.

NF Generace 21 má podle svých slov k dispozici emailovou korespondenci s Bohumilem Roubem i s šéfredaktorkou zpravodajství TV Prima Jitkou Obzinovou, jež mohou vrhnout světlo na obvinění z pokusu reportáž manipulovat podle svých preferencí.

A snad už jen douška ke „značkovému oblečení a brýlím“ – také se snažíte hezky obléci, když víte, že budete v televizi?

Pokud chce však Tv Prima obvinění z manipulace vyvrátit, měla by dnes zveřejnit jak odpovědi, tak pokládané otázky.

Foto: Repro Tv Prima

Čtěte dále

Velvyslanectví Německa a Francie jsou HateFree Zone!

Velvyslanectví Spolkové republiky Německo a velvyslanectví Francie v České republice se dnes stala HateFree Zone. Jsou tak prvními ambasádami, které se do této celostátní sítě míst bez násilí a nenávisti zapojily. Slavnostně o tom velvyslanci obou zemí společně informovali na dnešním dni otevřených dveří na Německém velvyslanectví v Praze.


HateFree Culture 23. 6. 2016

Manipulace: Video Úsvitu - Paříž umírá na multikulturalismus

Facebooková stránka strany Úsvit národní koalice zveřejnila 16. června video Martina Kollera, který dle videa navštívil nedávno Paříž. K situaci v hlavním městě uvádí: “Vypadá to tam jako v rozvojové zemi. Mnohé obchody jsou zavřené, vaří se na ulicích, všude je nepořádek. Upadá střední třída a město ovládají byrokraté a přistěhovalci.” Město dle Kollera “umírá na socialistický multikulturalismus”. Následná diskuze pod videem se nese v duchu odsuzování multikulturalismu a přistěhovalectví. Už jen ústřední fotografie na pozadí videa však pochází z následků stávky popelářů.


HateFree Culture 20. 6. 2016

Ve Vídni vzniká první centrum pro homosexuální rodiče

V Rakousku přibývá rodin s rodiči stejného pohlaví. Protože bývají tyto rodiny velmi často diskriminovány a mnohdy narážejí na nepochopení, vznikne ve Vídni první centrum pro homosexuální rodiče, které má nabízet poradenské služby a zároveň být místem, kde si tito rodiče mohou seznámit a vyměnit si své zkušenosti. O vzniku centra rozhodl vídeňský magistrát, který se na něm za spolúčasti spolku FAmOs (Familien Andersrum Österreich, v překl. Rodina jinak Rakousko) a podpory vídeňské městské části Margareten podílí.


Markéta Spěváčková 20. 6. 2016


Reportáž odvysílaná v hlavní zpravodajské relaci Primy 11. února je uvedena tvrzením o „velkém rozčarování“ rodiny Battových. Jihlavská radnice jim nabídla byty, kam by se mohli přestěhovat z prozatímního ubytování v rekreačním objektu na Okrouhlíku, ale ty se jim údajně „vůbec nelíbí“, a pokud jim prý nebude nabídnuto „důstojnější bydlení“, chtějí se vrátit „zpět do rodné vlasti“. Reportážní sestřih začíná zdůrazněním, že rodina nosí značkové oblečení a brýle, děti si hrají s tablety. Hlava rodiny Georgis Batto poté hovoří o dobrém živobytí, které měli „předtím“. Reportér uvádí, že do ČR přiletěla rodina v počtu sedmnácti osob, přesídlení že financovali čeští křesťané (to je ilustrováno záběrem osob v lavicích v historickém kostelním interiéru). Informuje, že jihlavská radnice nabídla Iráčanům byty v centru, jež se však osloveným „vůbec nelíbily“, následuje střih na pracovnici tamního Centra multikulturního vzdělávání Danu F., jež říká, že byty jsou krásné a sama by v nich ráda bydlela. Tento záběr střídají slova Georgise Batty, že bydlení je pro rodinu nejdůležitější. „Než abychom bydleli v přemalovaném kravíně, tak to se raději vrátíme do Iráku,“ tlumočí jeho slova komentátor, zatímco na obrazovce běží záběry bytových domů. Mluvčí Magistrátu města Jihlavy Radek Tulis vzápětí říká, že pokud byty nebudou vyhovovat, organizátoři integrace Iráčanů mohou oslovit soukromé majitele. Hader Batto, jiný člen rodiny, poté do kamery říká, že má příbuzné v jiných zemích světa a „všude o ně bylo lépe postaráno“. Tolik TV Prima.



Záhy po odvysílání reportáže se ostře ohradil nejen Nadační fond Generace 21, který přesídlení a integraci Iráčanů se souhlasem české vlády organizuje, zajišťuje a také financuje, ale na nesrovnalosti upozornili též pracovníci HFC. „Abychom mohli porovnat, co bylo uprchlíky skutečně na kameru vyřčeno, a o čem Prima TV reportovala, požádali jsme televizi o poskytnutí hrubého materiálu – z reportáže není možné vyjádření uprchlíků dekódovat,“ uvedl NF Generace 21 v tiskovém prohlášení z 12. února. „Hrubý materiál nám reportér TV Prima Bohumil Roub odmítl poskytnout. Jeden z uprchlíků však má část rozhovoru, v níž se údajně mluví o ‚přemalovaném kravíně‘ a ‚okamžitém odjezdu zpět do Iráku‘, nahránu v mobilním telefonu. Z nahrávky jasně vyplývá, že uprchlíkovi Prima TV vložila do úst simultánní překlad, který je nepravdivý. Důvodem je pravděpodobně nesprávný překlad tlumočníka, který s redaktorem přijel.“



Podle několika na sobě nezávislých překladů, jež pro NF Generace 21 i pro HFC pořídili různí překladatelé včetně rodilých mluvčích, je odpovídající převod promluvy v arabštině takovýto: „Přišli jsme sem a opravdu tu máme (silnou) vůli žít, opravdu vidíme během těch pěti dní, že jsou tu dobří lidé – pomáhají ostatním, zajišťují pro nás vše. Naším cílem je, aby bylo pro nás ubytování vhodné. Další věci si zajistíme sami, protože jsme sem přijeli pracovat a ne dostávat jídlo a pití zadarmo. My máme zkušenosti, přijeli jsme pracovat. Každý z nás má odborné zkušenosti. V budoucnu si zajistím své potřeby, abych uživil svou rodinu a děti. Já jsem sem přijel a byl jsem překvapen, že máme nevhodné bydlení. Nesouhlasím s tím (neunesu to).“ Slova o kravíně ani o návratu do Iráku nepadla. NF Generace 21 přesto požádal českou veřejnost o pochopení a o to, aby „neodsuzovala uprchlíky podle této reportáže“, a tlumočil též shodnou prosbu uprchlíků z Okrouhlíku i osobní omluvu Georgise Batta „za případná nevhodná vyjádření“ a za to, že „bulvárnímu novináři dali příležitost takto překroutit realitu.“



Iniciativa HFC označila reportáž Primy za „závažnou manipulaci“. TV Prima však oponuje veřejným prohlášením, že „v reportáži byly uvedeny pravdivé a relevantní informace podpořené překladem soudního tlumočníka arabského jazyka Ing. Naziha Albahriho“, reakci NF Generace 21 komentovat odmítla. Přidala však tvrzení reportéra Bohumila Rouba, že na něj vzápětí po pořízení materiálu „představitelé multikulturního centra a pak nadačního fondu Nová generace 21 tlačit, abychom reportáž na téma nevyhovující bydlení nevysílali.“ Po vyvolání veřejného pobouření vůči Battovým, TV Prima i HFC pak Zprávy Prima přislíbily na svém Facebooku, že dnes večer odvysílají „rozhovor v původním znění, ať si arabisté mohou sami udělat obrázek o tom, jak naše televize nic nemanipuluje“.



A nyní přistupme k otázkám. Pomiňme, že redaktor Roub neví, jak se jmenuje nadační fond, který přesídlení organizuje, a tituluje jej „Nová generace 21“, ačkoliv i to je v daných souvislostech příznačné a oslabuje to důvěru v jeho informovanost v celém případu; připomeňme jen, že práci tohoto reportéra již už v minulosti provázely kontroverze, jež řešila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (např. v roce 2014 šlo o kauzu cyklu Kam se jiní bojí, tisková zpráva RRTV na http://www.rrtv.cz/cz/files/press/TZ_13_14.pdf). Berme v potaz především základní premisy, jež je třeba nespouštět ze zřetele:



Celkový záznam z Okrouhlíku má pouze TV Prima a je věcí důvěry, zda předkládá surový, nebo upravený materiál. Je otázkou, proč jej redakce neposkytla dříve (například na žádost NF Generace 21) a proč se o něm v první reakci nezmínila.

Běžný spotřebitel médií, ale ani většina novinářů včetně mé osoby a osoby Bohumila Rouba nerozumí arabsky, je tedy opět věcí důvěry, jak překladatel/é záznam přeloží.

Mediální výstupy (reportáže, rozhovory, články) jsou vždy výsledkem výběru. Ten se provádí vždy s určitým záměrem, přes veškerou případnou snahu o objektivitu: buď je hlavním vodítkem snaha o vyrovnanost či vědomí zodpovědnosti vůči veřejnosti či dotčeným osobám, anebo takový či jiný záměr.

Lidé, kteří nejsou zvyklí hovořit do médií, často zcela důvěřují redaktorovi a „nestylizují“ své odpovědi a reakce tak, aby nebylo možné je nějak „chytit za slovo“.

Jak TV Prima, tak HFC a další subjekty zakládají své výhrady i obranu pouze na zprostředkovaných informacích. TV Prima má slovo svého redaktora a svých překladatelů, HFC svědectví lidí z místa.



Zástupci NF Generace 21 a Centra multikulturního vzdělávání hovoří o stylu práce redaktora TV Prima tak, že vyvstávají pochybnosti o jeho profesionalitě. Cestou na Okrouhlík se s kameramanem například podle nich zmýlili v lokalitě, a přijeli tak později, než bylo domluveno. Na Okrouhlíku poté měli strávit asi dvě hodiny, kdy mluvili s rodinou Battových a dalšími Iráčany, které nadační fond přivezl již 24. ledna. Dana F. z Centra multikulturního vzdělávání uvádí, že když v den natáčení přišla na Okrouhlík, kde s imigranty pravidelně pracuje, byla přítomností novinářů překvapena a zaskočena byla též jejich otázkami, jež na ni okamžitě směřovali. „Hned mě oslovili a tvrdili mi, že Battovi říkají, že se jim nabídnuté byty nelíbí, což mě zaskočilo, protože rodina se chová velmi vděčně a neslyšela jsem je na nic si stěžovat ani se vyjadřovat v tomto smyslu,“ řekla pro HFC Dana F. „Novináři mi řekli, že nabídnuté byty jsou prý ošklivé, a já oponovala, že jsou pěkné a že bych tam sama klidně bydlela. Na jejich žádost jsem pak totéž zopakovala na kameru.“



Georgis Batto hovoří arabsky a částečně anglicky, na Okrouhlíku je trvale přítomný překladatel. TV Prima využila vlastního tlumočníka. Zda překládal odpovídajícím způsobem, nemůže Dana F. jako neznalá arabštiny doložit. Ve chvílích, kdy byla nahrávání přítomná, Nazih Albahri arabské promluvy Battových ochotně do češtiny překládal, ne tak ty, jejichž ekvivalent předtím zazněl od Battových anglicky. Co se týká bytu, podle Dany F. před ní Georgis Batto opakovaně vyjádřil pouze starost, jak bude rodina bydlet ve starých bytových domech se schodištěm, když jeho žena má po zranění sníženou schopnost chůze. „Že by měli příbuzné jinde ve světě, jak údajně říká jeden ze synů pana Batty v reportáži, to jsem od nich nikdy neslyšela,“ říká pracovnice Centra multikulturního vzdělávání a připomíná důležitý fakt, že Battovi nerozuměli tomu, co překladatel uváděl jako český ekvivalent jejich slov. Podle ní novináři na Okrouhlíku především „vytvořili velmi nervózní atmosféru“ a není vyloučené, že – zazněla-li nevhodná vyjádření – oslovení k nim mohli být novináři vyprovokováni, stejně jako ona k hodnocení nabídnutých bytů.



Také výpověď ředitele NF Generace 21 Jana Talafanta, který strávil po reportáži v TV Prima celý den na Okrouhlíku, aby co nejpřesněji zjistil, co se stalo, vznáší o práci redaktora Rouba otazníky. „Z dvouhodinového reportážního pobytu si vybrali přesně, co chtěli,“ komentuje pro HFC. Nevylučuje, že v některé chvíli návštěvy padlo přirovnání ke kravínu, podle jeho zjištění však šlo o odpověď na návodné otázky reportéra, za jakých okolností by se rodina vrátila do Iráku. „Navíc podle našich překladatelů, s nimiž jsme to konzultovali, zná arabština pouze slovo, jež v češtině znamená spíš ‚stáj‘,“ upozornil Talafant. Georgisovi Battovi údajně hotovou reportáž po odvysílání pustili a přeložili, co Iráčanům překladatel vložil do úst, a Batto reagoval zděšením a lítostí. „Opakoval, že novinářům mnohokrát zdůraznil, jak je za českou pomoc vděčný. Totéž tito lidé od začátku zdůrazňují stále dokola i nám,“ říká Talafant.



Případný návrat rodiny do Iráku by byl ostatně možný, jen kdyby Battovi sami chtěli. To však není pravděpodobné. Nejenže tuto možnost sami vícekrát odmítli, ale ve své původní zemi přišli o všechno a poslední rok trávili v uprchlických táborech a provizorních ubytováních. V pasáži, kde Georgis Batta mluví o svém „životě snů“, hovoří o životě před válkou. Jeho špatná situace a osobní pronásledování rodiny byly také důvodem, proč jim byl v Libanonu udělen status uprchlíků UNHCR, a proč si je tedy k přesídlení vybrala česká vláda. „V České republice už Battovi požádali o azyl, a tudíž o něj ani nemohou žádat v jiné zemi EU,“ podotýká Jan Talafant. Jak dodává, zájemci o přesídlení v rámci daného projektu NF Generace 21 na záchranu 153 iráckých křesťanů jsou vybíráni podle potřebnosti, nikoliv podle toho, jak jsou „vychovaní“. „Tito lidé byli v přímém ohrožení života a my si stojíme za tím, že bylo správné jim a jejich dětem životy zachránit,“ připojuje Talafant.



Battovi se mohou z Okrouhlíku stěhovat po získání azylu. V příštím týdnu za nimi dorazí ještě osm lidí z jejich širší rodiny. Pak bude na nich, kde se rozhodnou bydlet. Bydlení a integraci všech 153 přesídlenců během prvního roku finančně podporuje nadační fond, jenž získává prostředky z darů. I byty nabízené městem Jihlavou jsou poskytnuty jako standardní nájem, nikoli zadarmo. „Byli bychom rádi, kdyby radnice pochopila, že si její nabídky vážíme a že ji Battovi nepřijali tak, jak to vyznělo v reportáži,“ podotýká Dana F. Půjdou-li Iráčané do obecního, nebo do soukromého bydlení, tak jako tak se počítá s tím, že po nalezení zaměstnání si budou nájemné hradit sami.



NF Generace 21 má podle svých slov k dispozici emailovou korespondenci s Bohumilem Roubem i s šéfredaktorkou zpravodajství TV Prima Jitkou Obzinovou, jež mohou vrhnout světlo na obvinění z pokusu reportáž manipulovat podle svých preferencí.



A snad už jen douška ke „značkovému oblečení a brýlím“ – také se snažíte hezky obléci, když víte, že budete v televizi?

Agentura pro sociální začlěňování - logo

Úřad vlády České republiky - logo

eea grants

CT-V2-lgv2

Projekt HateFree Culture realizuje Agentura pro sociální začleňování, jeden z odborů Úřadu vlády ČR. Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.